Doba čtení:3 m, 59 s
Návrh Státní energetické koncepce (SEK) nepočítá s koncem uhlí před rokem 2033. Ten však kvůli nerentabilitě uhelných zdrojů hrozí. Výrobci elektřiny z uhlí a těžaři proto volají po doplnění. Potřebují jasnou strategii státu již pro blízkou budoucnost.
Na možnost dřívějšího vypínání uhelných elektráren upozornili největší výrobci elektřiny z uhlí v Česku – skupina ČEZ a skupina Sev.en česká energie. „Uhelné elektrárny se dostanou během dvou let do ztráty kvůli ceně emisní povolenky, ať chceme, nebo nechceme. Uhlí bude v minusu několika miliard korun,“ řekl loni šéf ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru pro SZ Byznys.
Návrh energetické koncepce ignoruje riziko rychlého konce uhlí
Návrh SEK zahrnuje dva nástroje, které mají zajistit bezpečný odklon od uhlí. Jednak by se měl termín konce uhlí zanést do legislativy a zadruhé se má připravit podpora, která přechod umožní, tedy například na výstavbu zdrojů, které uhlí nahradí. Termíny splnění těchto bodů jsou stanoveny na polovinu roku 2025 a konec roku 2025. Scénářů odklonu od uhlí připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s ČEPS.
„Jde o to, vyhodnotit situaci, za jaké jsme schopni odchod od uhlí zvládnout bez toho, aby byla narušena bezpečnost dodávek a bezpečnost provozu přenosové soustavy,“ uvedl pro SZ Byznys Petr Binhack, ředitel strategie a mezinárodní spolupráce v energetice z MPO.
Státní energetická koncepce počítá s ukončením výroby energie z uhlí v roce 2033. V roce 2030 by ještě mělo uhlí tvořit 10 procent hrubé výroby elektřiny. Navýšit by se měla naopak výroba z obnovitelných zdrojů, zemního plynu a jádra.
Lopour: Nemáme vyřešené dozdrojování české energetiky
Materiál však nijak neřeší zásadní otázku, a to konec výroby elektřiny z uhlí z ekonomických důvodů ještě před rokem 2033. Pro rentabilitu uhelných elektráren je klíčový tzv. dark spread, tedy rozdíl mezi velkoobchodní cenou silové elektřiny a cenou emisní povolenky. Cena elektřiny nyní klesá a podle predikcí by částka za emisní povolenku měla naopak růst. Jednoduše řečeno, když budou uhelné elektrárny dostávat za proud méně peněz a naopak více platit za povolenky, dostanou se do ztráty.
„V tuto chvíli pracujeme s několika scénáři. První výstupy budou prezentovány v rámci hodnocení zdrojové přiměřenosti výrobních kapacit elektrizační soustavy (MAF), který každoročně připravuje ČEPS, nicméně jedná se o kontinuální práci,“ vysvětlil vrchní ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů na MPO René Neděla. ČEPS by měl scénáře představit v dubnu.
USA přehodnocují vývoz plynu a děsí Evropu
Odborníci: Řešte období po roce 2025
Koncepce by se podle některých odborníků měla zabývat i obdobím zhruba od roku 2025 až 2030 a popsat způsob, jak velké dodávky uhlí budou zapotřebí a v jaké míře bude výroba elektřiny a tepla z uhlí fungovat.
„Po tomto přístupu zatím bezúspěšně volají všechny těžební společnosti spolu s producenty elektřiny a tepla z uhlí. Máme za to, že koncepce nemůže tato rizika pomíjet, a tak by měla věnovat pozornost též ekonomické a technologické smysluplnosti provozu uhelných zdrojů, jak z pohledu ekonomicky udržitelného provozu, tak rovněž z pohledu energetické bezpečnosti,“ zdůraznil Pavel Tomek, předseda dozorčí rady společnosti Sokolovská uhelná.
Majitelé uhelných dolů i výrobci elektřiny delší dobu poukazují na to, že si do budoucna nemohou dovolit provozovat energetická zařízení a zajišťovat těžbu s očekávanou ztrátou. „V této situaci, kdy se nelze ani opřít o jasně formulovanou strategii státu v daném rizikovém období 2025 až 2030, budeme nuceni další kroky podřídit ekonomicky racionálnímu rozhodnutí, a to bohužel se všemi s tím spojenými důsledky a obrovským rizikem, že po odstavení už nebude možné technologická zařízení uvést zpět do provozu,“ upozornil Tomek.
Adamec: Česko musí zajistit dostatek elektřiny
Postup odchodu od uhlí ještě před rokem 2033 je společnosti zásadní. Na jednu stranu by chtěly udržet výrobu a těžbu co nejdéle, ale pokud by se jim nevyplatila, začaly by provozy zavírat, a to i se všemi negativními dopady.
Firmy by potřebovaly jakýsi jízdní řád, dle kterého by mohly v příštích letech postupovat. „Optimální by pro nás bylo nastavení procesu postupného odklonu s harmonogramem jednotlivých kroků a s vědomím, že cokoliv se odstavuje, už se do provozu s velkou pravděpodobností nevrátí, což platí jak o technologiích, tak o personálu,“ uvedl Tomek.
Představitelé uhelného byznysu už mají představu o tom, co by měla vláda do legislativy ohledně konce uhlí zakotvit. Podle šéfa Sokolovské uhelné by vláda měla definovat limity objemu klesající spotřeby uhlí v energetice již pro období 2025 až 2030. „Dále by měla řešit nástroje, které umožní reagovat na nepříznivý tržní vývoj a eliminovat tak riziko ztrátovosti v případě provozů, které jsou a budou strategické pro bezpečný chod energetické soustavy a teplárenství,“ vysvětlil Tomek.