Doba čtení:2 m, 1 s
Technologie Carbon Engineering by se mohla vyplatit, pokud skutečně vstoupí v platnost regulace podobné tzv. nízkouhlíkovému palivovému standardu, jaký se připravuje v Kalifornii. Foto: pixabay.com

Kanadská společnost Carbon Engineering, která se zabývá technologií odstraňování CO2 z atmosféry, získala 68 milionů dolarů od velkých společností z oboru těžby fosilních paliv. Prostředky do ní vložily společnosti Chevron, Occidental a uhelný „gigant“ BHP.

Firma chce s pomocí těchto prostředků začít budovat první komerční provoz na odstraňování tohoto skleníkového plynu z atmosféry. V plném provozu by měl z atmosféry ročně odstranit zhruba milion tun plynu. To je v globálním měřítku zanedbatelné, ale technologie by měla spíše pomoci producentům fosilních paliv obstát v prostředí s nějakou formou uhlíkové daně, napsal Technický týdeník.

Čtěte také:
Expert: Ovzduší nejvíce škodí rodinné domy
Letecké dopravy se boj proti CO2 netýká?

Technologie Carbon Engineering by se mohla vyplatit, pokud skutečně vstoupí v platnost regulace podobné tzv. nízkouhlíkovému palivovému standardu, jaký se připravuje v Kalifornii. Tento předpis žádá postupné snižování uhlíkové stopy prodávaných paliv. Ceny za tunu uhlíku se pohybují kolem 150 dolarů. Pokud by tedy skutečně společnost dokázala získávat uhlík ze vzduchu za dostatečně nízkou cenu a vyrábět z něj syntetické palivo, mohl by celý proces na takovém trhu být konkurenceschopný.

Cenu za odstranění tuny CO2 tým Carbon Engineering odhaduje na zhruba 100 až 230 dolarů za tunu, a to včetně kapitálových výdajů na stavbu linky. Externí odborníci odhadují, že za ceny kolem 250 dolarů by nebyl problém provoz spustit už dnes. Cena pod sto dolarů by snad mohla být dosažitelná v poměrně blízké budoucnosti a za předpokladu, že půjde o větší linku, při jejímž budování se mohou uplatnit úspory z rozsahu.

Firma zvolila technologii zachycování CO2 v zásaditém roztoku, která je podle nich snáze škálovatelná. V podstatě ve všech krocích využívá postupy a reakce známé z jiných oborů, například papírenství. Firma se proces snaží zefektivnit a zlevnit, samozřejmě, ale stále je zapotřebí mimo jiné poměrně vysokých teplot (cca 900 °C).

Výslednou surovinou může být jak CO2, tak i jednoduché uhlovodíky, které by mělo být možné využít k již jednou zmíněné syntéze paliva. Na severoamerickém kontinentu by také samotný CO2 mohl posloužit jako komodita pro těžaře. Plynu se může využívat ke zvyšování výnosu z ložisek ropy či zemního plynu.

Mohlo by vás zajímat:
Patami k výbuchu a zavřete oči
O uhlí se často lže
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme