Hornický patron Prokop dnes slaví svátek

Socha svatého Prokopa stojí druhém mosteckém náměstí. Foto: mesto-most.cz

Den jeho svatořečení učinil ze 4. července svátek hornického patrona svatého Prokopa. Horníci si ho vybrali i proto, že jim byl blízký svým způsobem života.

Ačkoli je tento ryze český světec opředený legendami, o jeho životě se mnoho neví. Jisté je, že byl prvním opatem sázavského kláštera, kde se sloužily slovanské bohoslužby dokonce ve staroslověnštině. Byl ženatý a měl syna a ví se i přesné datum jeho úmrtí 25. března 1053. Datum narození historikové pouze odhadují, že to mohlo být mezi roky 970 až 985 snad ve vesničce Chotouň u Českého Brodu.

Čtěte také:
Báňský úřad v Mostě znovu ve svém sídle
VIDEO: Jezero Most napuštěné za minutu

Shoda panuje v tom, že Prokop měl výborné slovanské vzdělání, naopak spory se vedou o to, kde ho dosáhl. Po několika letech kněžského působení Prokop se souhlasem své rodiny odešel žít mnišským životem. Kolem roku 1000 se v pražském Břevnovském klášteře stal benediktinem. Klášter ale po několika letech opustil a odešel žít jako poustevník k Sázavě.

U Sázavy se s Prokopem setkal kníže Oldřich. Podle legendy ho k sídlu poustevníka zavedl jelen. A protože na knížete udělal světec velký dojem, mohl už roku 1032 založit v údolí řeky slavný klášter. Za vlády knížete Břetislava I. v roce 1035 se Prokop stal jeho prvním opatem. Prokop zemřel v kruhu svých žáků a pochován byl v dřevěném chrámu, který před lety vlastníma rukama budoval.

Za vlády prvního dědičného krále Přemysla Otakara I. a římského papeže Inocence III byl Prokop 4. července 1204 oiciálně svatořečen. Prokopovo rameno bylo na žádost krále Přemysla I. uloženo ve svatovítském chrámu a roku 1588 dal pražský arcibiskup Medek převézt Prokopovy ostatky do Prahy, kde byly i za účasti císaře Rudolfa II. uloženy v chrámu Všech svatých na Hradě.

Jako patron havířů začal Svatý Prokop postupně nahrazovat svatou Barboru od poloviny 19. století. Měl se stát ryze českým patronem a v postupně počešťovaných uhelných revírech měl být tímto způsobem posílen národní duch. Podle některých zdrojů se prokopské oslavy ujaly i díky příznivému datu na začátku července, kdy se slavil i svátek Cyrila a Metoděje a obvykle se nepracovalo. Jinak ale hornické oslavy vypadaly podobně jako ty k uctění svaté Barbory. Ze šachet kráčely průvody uniformovaných horníků za doprovodu kapely, následovala mše a po ní zábava.

Hornického patrona připomínají i v Mostě dvě sochy. Jedna od neznámého autora z roku 1723 stála původně v Souši, po několika stěhováních ji dnes najdete přímo v centru města mezi budovami kulturního domu Repre a inančního úřadu. Ani autor druhé sochy z roku 1738 není známý, pocházela z obce Vršany, od konce roku 2009 stojí na „náměstíčku“ v ulici Prokopa Holéhove čtvrti Zahražany.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
Rypadlo váží jako 2700 škodovek
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu