Kdo má zaplatit nové jaderné bloky?

Má dostavbu Dukovan či Temelína zaplatit ČEZ, stát, nebo oba dohromady? A jak se mají k investici postavit menšinoví akcionáři?

Po zkušenostech z jiných zemí se zdá jasné, že soukromá firma nebude investovat do „jádra“ bez státních garancí, nebo jiné formy státní pomoci. Stavby jaderných elektráren se trvají podstatně déle, než se původně odhaduje a původně předpokládané investice se překračují také velmi rychlým tempem. Jak vidí situaci poslanci Hospodářského výboru?

Čtěte také:
Z jaderné elektrárny je lunapark
Jaderné elektrárny jsou jako aerolinky

„Ať to bude, kdo to bude, nakonec energii ve svém důsledku zaplatí spotřebitel. V případě významné účasti vlády má ale druhou možnost: zaplatit to na daních. V roce 2022, pokud nebude v Německu dostatek energie, už nelze dlouhodobě počítat s nízkými cenami elektřiny. Výpočty, zda se stavba při současných cenách energie vyplatí, v krátkodobých horizontech nevycházejí. Stát má navíc možnost ze své vlastní elektrárny dodávat elektřinu pro průmysl, který mu obratem přinese daně, zaměstnanost, i HDP. To si soukromý investor dovolit nemůže. Stát má navíc jako investor nižší úroky, namísto běžného komerčního úvěru kolem pěti procent, se může stát dostat jedno až dvě procenta. O tom se málokdy mluví, ale v případě úvěru na 250 miliard na 25 let bychom při vyšším úroku tu elektrárnu zaplatili dvakrát,“ připomíná veřejnosti méně známé skutečnosti předseda Hospodářského výboru Radim Fiala (SPD).

„Bez angažovanosti státu, třeba prostřednictvím garance, je výstavba při dnešních cenách energií pravděpodobně nerealizovatelná,“ očekává Vojtěch Munzar (ODS).

Jan Birke: Babiš v lednu letošního roku obrátil a chce, aby ČEZ vystavěl bloky sám.

„Bloky jsou potřeba a v rámci zachování soběstačnosti si myslím, že by měl v případě potřeby finančně vypomoci i stát. Shodli jsme se na tom vloni i s hnutím ANO, ale pan Babiš v lednu letošního roku obrátil a chce, aby ČEZ vystavěl bloky sám. Tento spor by mohl celou situaci opět protáhnout,“ přibližuje postoj vlády v demisi Jan Birke (ČSSD).

„Kdybych se na ni díval z pohledu minoritního akcionáře ČEZ, chtěl bych mít černé na bílém a autoritou potvrzeno, že se taková investice opravdu vyplatí. To logicky nepůjde bez garance státu a zde se rozcházím s pohledem pana předsedy vlády Babiše. Myslím, že takovou garanci může dát jedině stát,“ souhlasí s Marian Jurečka (KDU-ČSL). Právě v postoji minoritních akcionářů, kterým se do náročné investice nemusí chtít, však může být problém.

Martin Kolovratník: Stát vlastní ČEZ společně se soukromými investory. A jejich zájmy jsou v tomto smyslu protichůdné.

„Stát vlastní ČEZ společně se soukromými investory. A jejich zájmy jsou v tomto smyslu protichůdné. Na jednu stranu je jasné, že bez přístupu státu to nepůjde, na druhou stranu odmítám, aby stát nesl pouze náklady a soukromníci aby vydělávali na ziskových provozech. Musí to být férová dohoda obou partnerů, která zároveň respektuje pomět podílu majetků. Ze tří zvažovaných variant mi jako nejrozumnější přijde pečlivě připravená transformace, která naláká další investory, stát si ale ponechá rozhodující kontrolní práva,“ popisuje svůj pohled Martin Kolovratník (ANO.) Podle dosud prezentovaných názorů minoritních akcionářů (viz rozhovor s Michalem Šnobrem na iUHLI.cz zde) však dohoda se stávajícími akcionáři zatím zřejmě není příliš pravděpodobná.

„Kdybychom žili v ideálním světě, řekl bych, ať si nové bloky staví ČEZ sám. Akcionáři ČEZu by si pouze po určité období vypláceli nižší dividendy. Reálně ale k nějaké formě státního angažmá nejspíš dojde. Mimo jiné je na stole i varianta rozdělení ČEZu, přičemž ta část, která by byla zodpovědná za výstavbu nových – a provoz stávajících – jaderných bloků by přešla ze 100 procent do majetku státu,“ vidí situaci podobně Ondřej Polanský (Piráti).

Na státní garance se však dá dívat i jinak. „Otázkou je, zda je dnes stát v takové situaci, že by měl podobnou garanci dávat, když vidí možnosti rozvoje v oblasti obnovitelných zdrojů, když například v Německu lze pozorovat velice významný rozvoj tohoto segmentu,“ upozorňuje bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka. A ani tento názor nemusí být konečný.

„Investiční model nesmí zatěžovat státní rozpočet,“ má v otázce účasti státu jasno například Pavel Pustějovský (ANO).

Radim Fiala: Podle mého názoru je vhodná varianta, která počítá s transformací ČEZu.

„Podle mého názoru je vhodná varianta, která počítá s transformací ČEZu, kdy se ČEZ rozdělí na jadernou a nejadernou část. Jadernou část – fungující elektrárny Dukovany a Temelín plus speciálně založené dceřiné firmy připravující dostavbu nových bloků by do svého 100 procentního vlastnictví převzal stát,“ navrhuje Radim Fiala řešení, které se již několikrát objevilo v médiích a má zjevně podporu vedení ČEZu i menšinových akcionářů. A připomíná zároveň upozornění na časové hledisko. Stavba jaderné elektrárny se totiž spíše než v letech počítá v desítkách let.

„I kdybychom se nakonec rozhodli celý projekt nerealizovat, například z důvodu, že by někdo zprovoznil termonukleární elektrárny nebo nějaké jiné nové řešení, znamená riziko, že bychom neměli projekt dostavby elektrárny připravený, situaci, že si elektrárnu už nikdy nepostavíme, i kdybychom ji potřebovali. Je to podobné, jako kdybychom chtěli stavět nový dům, ale neměli k němu architektonický výkres a přípravu staveniště – jenom u takto velké stavby to trvá mnohem déle,“ zdůrazňuje předseda Hospodářského výboru.

Mohlo by vás zajímat:
Motor, ze kterého jde strach
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů
Caterpillar představil osm novinek