Kolik větrníků člověk unese?

Větrné elektrárny zmiňují snad všechny scénáře zelené energetiky. Němci jsou v jejich využívání nejdál a zdaleka ještě neskončili. Jak velkou roli ale může opravdu hrát vítr v evropské energetice?

Německo staví větrné elektrárny závratným tempem. Jestli myslí vážně odstavení jaderných elektráren, nic jiného mu ani nezbývá, aby jeho energetika byla zelená tak, jak kancléřka a značná část veřejnosti představuje. Ale zřejmě i v zemi větrným turbínám zaslíbené existují nějaké limity pro jejich další šíření.

Čtěte také:
Média dávají aktivistům nesmyslně velký prostor
Aktivisté kážou vodu, ale pijí víno

Petr Robejšek, známý jako břitký kritik imigrační politiky EU a vůbec současné politiky EU má na svém blogu (zde) zajímavý rozbor německé vnitropolitické situace. Značný prostor v něm věnuje úspěchu Zelených v unijních volbách a nejen tam. Upozorňuje přitom, že svým zastoupením v parlamentech nepředstavují zdaleka rozhodující politickou sílu, ale přesto svá témata prosazují velmi úspěšně. Pomáhají si přitom demonstracemi, aktivistickým nátlakem a jdou jim na ruku aktivisticky zelení novináři, kterých je v zemi – zdá se – většina. Což je situace, která není zdaleka jen v Německu, že?

Z pohledu tažení proti CO2, jehož je Německo vůdcem, je však zajímavější jiná informace z Robejškova textu. S odvoláním na výpočty Německé akademie věd totiž uvádí, že dekarbonizace tamní energetiky, měl-li by uhlí nahradit vítr, by vyžadovala jednu větrnou turbínu na každých 1500 metrů. Její výška by přitom přesahovala majestátní Kolínský dóm, jehož věže ční do výšky 157 metrů. To je jen o sedm metrů víc, než polovina Eiffelovky. To asi ani ekologizovaní Němci nezvládnou…

Na konferenci Energetická bezpečnost českých měst, která proběhla v květnu v prostorách ČVUT, padlo jiné zajímavé číslo. František Hrdlička, profesor z ČVUT, se zamýšlel nad tím, jaké jsou zelené varianty zásobování Prahy elektřinou. Po odstavení uhelných zdrojů bude Praze chybět 30 procent energie, kterou dostává právě z nich. Kdyby zelená lobby dokázala odstavit i Temelín, nebo omezit jeho provoz, chybělo by ještě víc.

Mohly by toto elektrické manko zahladit větrné turbíny? Samozřejmě mohly, byť by nemohly stát okolo Prahy, protože zdejší větrná bilance není pro jejich efektivní chod dostatečná. Vedení se dá postavit, nebo posílit, v tom zásadní problém není. Je v něčem jiném. Na to, aby dvou megawattové turbíny dokázaly pokrýt pražskou spotřebu (6 TWh), muselo by jich být 1667!

Z předchozích je jasné, že potenciál větrné energetiky je na pevnině značně omezený nejenom průměrnou rychlostí větru, ale také ochotou člověka mít všude kolem sebe točící se obrovské rotory.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
VIDEO: Jak složit bagr za 90 vteřin
VIDEO: Největší hydrostatický buldozer na světě