Doba čtení:4 m, 6 s
Rozhovor s poradcem premiéra Štěpánem Křečkem se věnuje dvěma tématům: záměru vlády zvýšit poplatky z vydobytých nerostů a aktualizaci státní energetické koncepce.
„U nezbytných komodit, které se nevyplácí dovážet ze zahraničí, se náklady budou pravděpodobně přenášet na koncové zákazníky. U zbytných či snadno nahraditelných komodit zřejmě bude docházet k určitému útlumu těžby,“ očekává v souvislosti s vládním záměrem zvýšit poplatky z vydobytých nerostů poradce premiéra, hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. (Rozhovor o dopadech tohoto kroku s šéfem Těžební unie Pavlem Fialou jsme přinesli zde.)
Aktualizovaná energetická koncepce by podle Křečka měla jasně popsat, na co se máme připravit. Včetně perspektivy uhlí. „Řekl bych, že současné preferované řešení spočívá v dotacích, které by měly i méně majetným rodinám umožnit přechod na nové technologie,“ dodává v té souvislosti k záměrům na ukončení používání uhlí.
Po několika letech vláda opět chce zvýšit poplatky z dobytých nerostů. Kolik by to přineslo státnímu rozpočtu?
Bude záležet na přesném nastavení nových poplatků. Nicméně dodatečné výnosy z tohoto opatření lze odhadovat v rámci jednotek miliard korun.
Stanjura spřádá velké jaderné plány
Firmy, ať už těží uhlí, nebo štěrkopísky, se obávají vážných dopadů do jejich hospodaření. Malí těžaři dokonce mluví o ohrožení existence, ti větší minimálně o omezení svých investičních možností či o omezení partnerských programů pro obce dotčené těžbou. Jak je tohle ohrožení reálné?
Těžebním firmám skutečně vzrostou náklady a bude záležet na nich, jak se s tím vypořádají. U nezbytných komodit, které se nevyplácí dovážet ze zahraničí, se náklady budou pravděpodobně přenášet na koncové zákazníky. U zbytných či snadno nahraditelných komodit zřejmě bude docházet k určitému útlumu těžby.
Těžby se týká i další otázka. Nový ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) tvrdí, že uhlí v energetice skončí v Česku roce 2033. Jde to udělat při dodržení energetické bezpečnosti? Tedy stability dodávek, neboť na dovoz elektřiny podle všech analýz ČEPS nelze v žádném případě spoléhat.
Rok 2033 mi přijde příliš ambiciózní. Jelikož se jedná o rok, který je daleko za funkčním obdobím současné vlády, tak bych vyjádření dnešních ministrů bral částečně s rezervou. Nedivil bych se, kdyby v budoucnu došlo k odložení tohoto termínu o několik let.
Konec uhlí v roce 2033 by samozřejmě ovlivnil i teplárenství, na kterém jsou závislé asi čtyři miliony Čechů. Prakticky jedinou alternativou pro teplárny je přitom přechod na dovážený plyn, ale Česko přitom stále nemá podíl v žádném terminálu na LNG, nehledě na to, že cena plynu už na úroveň z jara 2021 podle všeho neklesne…
ČEZ získal kapacitu v LNG terminálu o velikosti tří miliard metrů krychlových, což tvoří přibližně třetinu roční spotřeby plynu České republiky. Kontrakt byl uzavřen na pět let. Cena plynu pro evropský trh aktuálně klesla pod 40 eur za megawatthodinu, takže je nejníž od července 2021. Situace sice stále není jednoduchá, ale blýská se na lepší časy.
Lízal: Klimatické tažení nám nepřináší žádnou výhodu
Pokud by skončilo uhlí v energetice a teplárenství v roce 2033, skončí i jeho těžba, protože těžit jej jen pro individuální vytápění se těžařům nevyplatí. Jenže s uhlím topí především ti, kteří nemají na rozhazování, takže na tepelná čerpadla nepřejdou. Jaké má tahle rovnice řešení?
Řekl bych, že současné preferované řešení spočívá v dotacích, které by měly i méně majetným rodinám umožnit přechod na nové technologie. Lidé, kteří nebudou chtít papírovat, budou moci nahradit uhlí dřevem či dalšími alternativami.
Z programového prohlášení vlády je zřejmá snaha skončit s uhlím již za sedm let, ale zároveň se v něm uvádí, že za odstavené zdroje musí být adekvátní náhrada. Což prakticky není možné stihnout. Neměla by tedy vláda dát těžařům i energetikům dát jasný termín, kdy uhlí skončí? Nebo jasné slovo o tom, jakou má perspektivu, jak k němu bude do budoucna přistupovat?
Myslím, že je zřejmé, že se s uhlím do budoucna nepočítá. Nyní budeme v přechodné fázi, ve které se budou uhlí házet klacky pod nohy. Vzhledem k vysokým cenám emisních povolenek zřejmě sami dotčené společnosti budou postupně dávat od uhlí ruce pryč. Bohužel však nejde o čistě tržní řešení. Do cílového stavu se dostaneme vlivem regulací, což nemusí být ekonomicky nejvýhodnější cesta. Ekonomika je však upozaďována a do popředí se derou ekologické argumenty.
Letos má vláda představit aktualizaci státní energetické koncepce. Jaké by měly být její priority?
Jsem si v podstatě jist, že se budeme orientovat na jádro a obnovitelné zdroje. Rovněž se bude investovat do úspor a vyšší efektivity. Lze však očekávat, že v budoucnu přestaneme elektřinu vyvážet a staneme se dovozci.
Pokud to vláda neřekne dřív – což spíš neřekne – měla by jasné slovo o osudu uhlí přinést právě aktualizovaná energetická koncepce?
Byl bych rád, kdyby aktualizovaná energetická koncepce řekla zcela jasně, na co se máme připravit. S uhlím se do budoucna počítat určitě nebude, ale je nutné upřesnit, co přesně znamená termín „do budoucna“.