Doba čtení:3 m, 29 s
Koaliční poslanci se jednomyslně dohodli pohřbít rok připravovaný legislativní záměr, pro který se vžilo označení lex ČEZ. Zestátnění ČEZ je však stále ve hře, ale jinou cestou.
Co tedy politici místo lex ČEZ vymyslí? Nejhlasitější z minoritních akcionářů Michal Šnobr navrhuje, aby zestátnění zařídil sám ČEZ výkupem vlastních akcií. Zvlášť poté, co jejich kurz letos výrazně spadl. Vládě by odpadly starosti s organizací i přímé náklady, jen by musela hodit přes palubu domácí kapitálový trh, kde jsou akcie ČEZ hlavním lákadlem, napsal SZ Byznys.
Kříž: Energetiku musíme dimenzovat na zimní špičkovou spotřebu
Ve hře je ale podle serveru teoreticky víc variant, včetně té, že se nakonec nestane s ČEZ vůbec nic. „Nechystá se žádné neférové nestandardní vytěsnění menšinových akcionářů,“ uvedl pro SZ Byznys zpravodaj zákona Lex ČEZ Karel Haas z ODS, podle něhož ústup souvisí s tím, že se změnila situace a nálada veřejnosti. V době energetické krize loni a předloni se prý celou Evropou šířil „paternalistický přístup“, kdy se vlády najednou ocitly pod tlakem, aby proti zdražování zakročily a zjednaly si na trhu větší vliv.
Nyní podle Haase už tento efekt vyprchal. Na důležitosti mezitím získaly jiné věci, jako je budování jaderných zdrojů nebo péče o uhelné elektrárny ohrožené zpřísňováním klimatických cílů. To už ale podle Haase přesahuje horizont jednoho sněmovního tisku a jednoho koaličního poslance.
Lídři vládních stran si prý Rakušanův výrok o ČEZ vyříkali
„Nikdo se nemusí bát, my neuděláme žádnou akci, která by poškodila někoho, minoritní akcionáře nebo někoho jiného. Důsledně dbáme na pravidla tržní ekonomiky a právní systém. Ale současně platí, že stát má odpovědnost za to – a ukázala to poslední energetická krize, i lidé to tak vnímají –, abychom měli dostatek energie, občané i firmy, za přijatelné ceny. A tomu musí odpovídat naše rozhodování,“ uvedl rovněž premiér Petr Fiala.
Vstup státu se očekává kvůli tomu, že ČEZ coby poloprivátní společnost odpovědná akcionářům těžko sám ponese všechna rizika spojená s jadernými plány. Objednat čtyři reaktory za biliony je rozhodnutí, které management firmy těžko vezme na sebe jako ekonomicky návratný projekt.
Zpětný odkup vlastních akcií není v Česku zas tak častou praxí, ale jde o postup, který může dávat ekonomickou logiku, a zákon na něj pamatuje. Pravidla upravují paragrafy 301–309 zákona o obchodních společnostech. Princip je stejný jako při výplatě dividendy – tedy podělit se s vlastníky o vydělané peníze, pokud pro ně firma nemá jiné (lepší) uplatnění.
Zvláštní zmatky kolem zestátnění ČEZ
Nabídku odkupu musí schválit valná hromada společnosti, tedy sněm akcionářů, a to včetně ceny a výkupní lhůty. V ČEZ má stát rozhodující slovo (70 procent), takže si může takový krok bez problémů prosadit. Důležité je, že z pohledu ostatních akcionářů by šlo o nabídku, kterou mohou, ale nemusí využít. K nucenému odkupu je může většinový vlastník přimět až v situaci, kdy má aspoň 90procentní podíl. Pak může vykupovat sám, podle zákonem stanovených podmínek. Do té doby nemůže spoluvlastníky k ničemu nutit. Aby se stát dostal ze 70 na 90 procent, musel by nabídnout dostatečně zajímavou cenu.
V případě ČEZ je zpětný odkup jen teoretickou variantou, která by se mohla líbit minoritním akcionářům. Proto o ní někteří z nich mluví. Z vládních činitelů ani z managementu ČEZ nikdo tuto variantu zatím veřejně nezmínil.
Elektřinu musíme mít. Kdopak nám ji vyrobí?
Nejsrozumitelnější cestou k původnímu plánu by bylo, kdyby stát coby 70procentní vlastník ČEZ zbylé akcionáře vykoupil a změnil firmu na státní podnik. Ten by si pak nové jaderné bloky objednal už bez ohledu na návratnost, ale jako součást státní politiky. Vykoupit 30 procent nejcennější české firmy ale není malé sousto. Kdyby stát nabídl místo včerejší tržní ceny 844 korun pro zjednodušení rovnou tisícikorunu, musel by si dohromady připravit 161 miliard korun.
Proto se jako schůdnější jeví alternativní postup, kdy by se o výkup postaral přímo ČEZ. Stahování vlastních akcií je na kapitálovém trhu běžnou praxí, ČEZ by mohl výkup uskutečnit z vlastních zdrojů, na úkor dividend nebo za vypůjčené peníze, které by vzhledem ke svému relativně nízkému zadlužení nejspíš snadno obstaral.