Doba čtení:3 m, 20 s
Novela Horního zákona by neměla prolomit pětileté moratorium na zvyšování úhrad z dobytých nerostů, jež platí od roku 2017. Po jeho uplynutí by však platby zvýšili.
Poslanci parlamentu, kteří odpověděli na otázky portálu iUHLI.cz se většinou shodují v tom, že je správné dodržet závazek nezvyšovat pět let poplatky z těžby, když se k tomu vláda zavázala. Podle informací iUHLI.cz už moratorium nenavrhuje zrušit ani ministerstvo průmyslu a obchodu. Poslanci se ovšem podle své stranické příslušnosti rozcházejí v tom, jak by měl stát nadále k těžbě přistupovat.
Čtěte také:
Novela Horního zákona narazila na fakta
Novela horního zákona vyvolala bouři
„Z našeho pohledu by bylo ideální, aby uhlí těžily a prodávaly státní firmy a občanům by tak šlo sto procent z našeho přírodního bohatství,“ myslí si například Jiří Kohoutek (SPD). „Na druhou stranu prosazujeme stabilitu a předvídatelnost ekonomického prostředí – nejde jen o firmy, ale také o lidi, které tyto firmy zaměstnávají, a obecně prosazujeme zásadu, aby se daně a další platby státu měnily maximálně jednou za jedno volební období, nikoli každý rok, jak je tomu dnes,“ doplňuje pohled své strany.
Již nyní se ukazuje, že po vypršení moratoria nepůjde jen o samotnou výši poplatků, ale také o možné negativní dopady jejich zvýšení v regionech, kterých se to týká.
„Dlouhodobě podporujeme posílení příjmů krajů z poplatku z vytěženého nerostu a je logické, aby výše poplatku reagovala na hodnotu komodit na trzích. Při jakékoli úpravě je však nezbytné zajistit stabilitu celé oblasti těžby, protože destabilizační krok by měl velmi nepříznivý vliv nejen na samotné firmy, ale vedl by i k zániku pracovních míst. V konečném důsledku by měl i velmi negativní vliv na stav životního prostředí, protože součástí těžebního cyklu jsou i závazky, které se týkají rekultivace krajiny po těžbě,“ říká Helena Langšádlová (TOP 09). Ta by navíc snahu vlády porušit moratorium považovala za selhání vlády a snahu o řešení jejího nezodpovědného chování v otázce rozpočtových schodků.
„Těžba s sebou přináší řadu negativních externalit v podobě nezvratných zásahů do přírody a krajiny, záborů území, dopadů na zdraví občanů nebo v případě hlubinné těžby také doprovodných seismických jevů. Tyto environmentální dopady je potřeba dostatečně kompenzovat, a to u všech druhů nerostů,“ vysvětluje Ondřej Polanecký (Piráti), proč souhlasí se zvýšením úhrad z vydobytých nerostů.
Obsáhle se k tématice Horního zákona a případného zrušení moratoria vyjádřil i Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zásadní podle něj je, dělat všechny podobné kroky na základě jasných propočtů a analýz.
„Pokud se jedná o daň z vydobytých nerostů a pokud by vláda tento princip a tuto sazbu měla měnit, mělo by to proběhnout na základě analýzy daného odvětví a konkrétního daného nerostu. Podle této analýzy potom přistupovat k případnému zvýšení či snížení samozřejmě tak, aby vše bylo v souladu se státní surovinovou politikou a nedošlo k ohrožení předvídatelnosti podnikatelského prostředí v ČR. Před třemi lety jsem byl proti tomu, aby se fixovala tato doba na pět let. Podporoval jsem rozumné zvýšení této daně a to stále trvá. Nemyslím si, že by tu byla nutná fixace. Souhlasím s tím, aby se toto pětileté moratorium zrušilo,“ říká.
„Rozhodně není zájem a neměl by být zájem vlády ani Poslanecké sněmovny, aby případným zvýšením daně, došlo k likvidaci některého sektoru či nějaké části podnikatelského prostředí, které by mělo negativní vliv na sociální otázku, snižování počtu pracovních míst a podobně,“ upozorňuje bývalý ministr zemědělství.
„Stát by měl maximalizovat zisky z nerostného bohatství. Na druhé straně je špatné, když pravidla měníme každý rok – to zemi škodí a to v mnoha směrech, protože i zahraniční investoři mají obavy z nepředvídatelné legislativy,“ konstatuje Jiří Kohoutek, který se domnívá, že by stát měl zvážit, zda nenastal čas, aby těžil nerosty vlastními silami. Což se například v případě lithia už v podstatě stalo.
Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
VIDEO: Extrémní golfové hřiště na korbách náklaďáků