Doba čtení:3 m, 54 s
Lokální jaderné elektrárny, technologie obnovitelných zdrojů jako příležitost pro českou ekonomiku, ale také vědomí jasných limitů OZE v tuzemských podmínkách, to je průřez názory poslanců Hospodářského výboru.
„Jen sluneční energie, která dopadne na Česko za jediný den, by byla schopna uspokojit naši roční spotřebu,“ je přesvědčený poslanec Jiří Kohoutek (SPD). Na otázku, zda je reálné dosáhnout 15 procentní podílu obnovitelných zdrojů v českém energetickém mixu, však neodpovídá s tím, že „hra na čísla je nesmysl vnucený stávající betonovou lobby“. Ostatní poslanci, kteří nám odpověděli, mají o skutečných možnostech nasazení OZE již většinou jasnější představu.
Čtěte také:
Charanzová: Ideologie zastínila rizika OZE
Podpora OZE už je ekonomicky zvrácená
15 procent je reálných. Nebo ne?
„Myslím, že za deset let může být podíl i více než 15 procent, záleží, jaké podmínky a stimuly k tomu stát vytvoří,“ domnívá se například Marian Jurečka (KDU-ČSL), bývalý ministr zemědělství. „Obnovitelné zdroje budou významnou součástí energetického mixu. V podmínkách ČR je potenciál využití OZE 15 až 20 procent,“ souhlasí s Jurečkou poslanec Pavel Pustějovský (ANO). Hlavní roli podle něj budou hrát domovní instalace fotovoltaických elektráren a rozvoj bateriových systémů.
„Máme tu desítky dalších zdrojů. Čeští vědci například vyšlechtili bakterie, které mění odpad na čistý etanol, máme tu lesy a dřevo, ze kterého je možné vyrábět v každé obci dřevoplyn, kterým se dá topit, na který mohou jezdit automobily, a který může vyrábět i elektřinu, máme tu vítr, slunce,“ přistupuje k rozvoji nových, nebo staronových, technologií optimisticky také Jiří Kohoutek.
„Pokud snížíme závislost na ropě a zemním plynu, můžeme zásadním způsobem posílit odvětví, která se zabývají vědou a výzkumem a také instalacemi těchto systémů. Pokud se bude jednat o vnitrostátní firmy, lze tak výrazně stimulovat tuzemskou ekonomiku,“ nabízí v té spojitosti zatím opomíjený možný přínos šíření OZE Jurečka.
Půjde to bez jádra?
Patnáctiprocentní podíl obnovitelných zdrojů je sympatický i Janu Birkemu (ČSSD), ale ten již je k jejímu dosažení lehce skeptický. „Rád bych tomu věřil, z dlouhodobého hlediska to ale spíš vidím na posilování jádra a postupného ukončování produkce elektřiny z uhelných elektráren, které byly v posledních letech opět na vzestupu,“ předpokládá v souladu s nynějším většinovým názorem odborné veřejnosti.
Že ovšem můžou nastat rozpory i mezi těmi, kteří s jádrem počítají, to naznačuje další názor poslance Kohoutka. Jaderné elektrárny mu nevadí, jen je chce jiné, než je nynější představa ČEZu i vlády. „Trend ve světě od Ruska po Japonsko jsou jaderné minielektrárny pro jedno město. Výhodou jsou jejich výdaje, cena, ale také bezpečnost. Lze je rychleji vypnout v případě havárie, jsou menším nebezpečím a zapadají do filozofie decentralizace,“ zdůrazňuje Kohoutek.
„Osobně bych si přál, aby toto číslo mohlo být větší. Ale jsem realistou, i 15 procent je dost. Při znalosti našich klimatických a geologických podmínek se obávám se, že ve skutečnosti to nebude víc než 10 procent,“ odhaduje ještě pesimističtěji Martin Kolovratník (ANO).
EU má vyšší cíle
Že v Česku nejsou dobré podmínky pro rozvoj například větrné energetiky, která zažívá obrovský rozmach v Německu a dalších severních přímořských státech, je jasné Ondřeji Polanskému (Piráti). A uvědomuje si i limity dalších OZE. „Během následujících 10 let bychom přesto měli rozhodně dosáhnout 15procentního podílu obnovitelných zdrojů,“ soudí poslanec. „Pokud by se nám podařilo implementovat nejmodernější technologie, věřím, že bychom se mohli v horizontu patnácti let dostat až na 20 procent,“ dodává. A upozorňuje zároveň na to, že směrnice EU předpokládá podíl OZE na celkovém energetickém mixu v roce 2030 ve výši 27 procent.
V tuzemsku se dá předpokládat patnáctiprocentní podíl OZE i podle předsedy Hospodářského výboru Radima Fialy (SPD). „Alespoň 35 procent spotřebované energie by v roce 2030 mělo v EU pocházet z obnovitelných zdrojů. V našich podmínkách lze hovořit o 15procentech. V následujících letech se můžeme bavit o zvýšení OZE v jednotkách procent. To je při rozumné podpoře reálné i bez toho, abychom spotřebitele zatěžovali dalšími poplatky. Desítky procent navíc to však v průběhu jednotek let nebudou,“ je přesvědčený předseda výboru. Podle něj by značný přínos pro zvyšování podílu obnovitelných zdrojů měla i cílená mezinárodní spolupráce, například mezi Německem, Českem a Rakouskem.
„Politici nemají určovat konkrétní procento energetického mixu, ale vytvářet podmínky pro co nejstabilnější, cenově přijatelné dodávky energií,“ staví se kriticky k nadiktovaným cílům Vojtěch Munzar (ODS), aniž by zpochybňoval potřebu ekologizace energetiky. „Bude velmi záviset na technologickém rozvoji a okamžiku, kdy OZE začnou být finančně konkurenceschopné a nabízet stabilní dodávky energií. Jejich podíl jistě poroste, rychlost růstu je odvislá od uvedených faktorů,“ připomíná reálné tržní podmínky poslanec Munzar.
Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 navždy bohatých
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
VIDEO: Extrémní golfové hřiště na korbách náklaďáků