Raiffeisen Bank hlasitě odchází od uhlí, o plynu se odmítá bavit

Přechod na obnovitelné zdroje nejde podle mluvčího banky zastavit. Z čeho však budeme získávat spolehlivé dodávky elektřiny, to už Christof Danz neříká. Foto: wikipedia.org

Rakouská banka Raiffeisen Bank se přidala k těm, které ukončují financování uhelného sektoru. Z odpovědí na otázky iUHLI.cz se však zdá, že banka přitom brala energetickou i klimatickou realitu v potaz jen minimálně. O plynu totiž mlčí.

Na motivaci banky a jaké očekává dopady svého rozhodnutí, jakož i na její energetický recept jsme se zeptali přímo ve vídeňské centrále. Odpovědi tiskového mluvčího Christofa Danze dorazily až ukázkově rychle. Skutečné odpovědi na zásadní otázky jsme v nich ale nenašli. Ohledně financování plynu, který je pro klima minimálně stejnou zátěží jako uhlí, dokonce banka odpovědět úplně odmítla.

Čtěte také:
Uhelný útlum začíná i Raiffeisen Bank
VIDEO: Největší hydrostatický buldozer na světě

Ohlásili jste ukončení financování „uhelných aktivit“. Co si od toho slibujete?

Podpisem Zásad OSN pro odpovědné bankovnictví se Raiffeisenbank zavázala k udržitelnému bankovnictví. Jedním z milníků pro splnění tohoto závazku je scénář odchodu z uhlí, který podporuje cíle Pařížské dohody o klimatu.

Klienti mají do konce roku předložit plán na přechod na ekologičtější formy energie. Jak má takový plán vypadat a jaké získávání energií jste nadále ochotni financovat?

Plány našich zákazníků musí zahrnovat úplné vyřazení uhlí nejpozději do roku 2030. Tyto plány musí být předloženy jasným, transparentním a důvěryhodným způsobem, buď veřejně na domovské stránce nebo ve zprávách o udržitelnosti, nebo bilaterálně pro nás. Naši zákazníci budou v tomto ohledu každoročně kontrolováni. Například zkontrolujeme, zda byly podniknuty kroky, jako jsou akvizice nebo investice do nových uhelných elektráren, které jsou v rozporu s tímto scénářem ukončení a nejsou v souladu s uhelnou politikou RBI. Na druhou stranu chceme podpořit přechod našich zákazníků a trhů k udržitelnější energetické ekonomice. To znamená, že i když klient generuje více než 25 procent svých výnosů z uhlí, ale představuje jasnou strategii pro odchod z uhlí do roku 2030, může být financován RBI v odvětví výroby energie z obnovitelných zdrojů.

A pokud vám klient plán nepředloží?

V takovém případě nelze se zákazníkem uzavřít žádnou smlouvu o novém financování. Stávající portfolio s tímto zákazníkem vyprší podle dohodnutých podmínek a RBI se nebude podílet na žádném předčasném refinancování. U těchto zákazníků bude i financování obnovitelné energie možné jen ve velmi omezené míře.

Největším emitentem CO2  na světě je Čína, která odpovídá za více než čtvrtinu emisí tohoto plynu. Ona, stejně jako Indie a další země v Asii omezování skleníkových emisí nechystají. Ke globálnímu poklesu emisí tak stejně nedojde. Proč tedy nutíte své klienty k tomu, co jim zkomplikuje podnikání, ale přínos pro klima to nebude mít žádný?

Evropa a také RBI se chtějí stát průkopníkem v oblasti udržitelnosti. Vidíme obrovské příležitosti a ekonomické výhody pro evropský trh, jeho společnosti a obyvatele.

Rakousko samo není energeticky soběstačné, v některých částech zimy dokonce dováží většinu elektřiny. Po odstavení uhelných bloků ve střední Evropě však nebudou mít státy odkud elektřinu dovážet. Obnovitelné zdroje jsou nespolehlivé, akumulace má zatím jen směšné možnosti. Plyn je fosilní palivo. Pálení dřeva v elektrárnách je nesmysl, navíc to také uvolňuje CO2. Rakousko je zároveň tradičním odpůrcem jádra. Jaký má vaše banka recept na spolehlivé získávání elektřiny a tepla v rámci států?

Přechod na obnovitelné energie nelze zastavit. Ani technický pokrok, který jde ruku v ruce s ním. Dokud technologie skladování a zelený vodík nebudou technicky a ekonomicky smysluplně přispívat k řešení uvedených problémů, je třeba zajistit, aby se pro to postupně vytvářely základy a předpoklady. Klíčovým bodem v tomto ohledu bude rozvoj a rozšiřování infrastruktury distribuční soustavy pro přepravu elektřiny z místa výroby k místu spotřeby. Zároveň platí právní rámce pro decentralizovanější výrobu a marketing energie, takže přechodovou fázi si můžou například navzájem usnadňovat sousedící energetické komunity. Rakouský zákon o obnovitelných zdrojích energie již takový rámec stanoví. S naším zvýšeným zaměřením na financování obnovitelné energie – cílem Raiffeisenbank je mít do roku 2025 jednu třetinu svého úvěrového portfolia ve financování v souladu s přístupem ESG – budeme součástí řešení pro ekonomiku a lidi.

Nezodpovězené otázky

Christofa Danze jsme se zeptali i na to, proč jeho banka končí jen s financováním uhelných a nikoli plynových projektů, když celkové emise plynu jsou srovnatelné s uhlím. Položili jsme mu i otázku, jak dlouho bude Raiffeisenbank financovat plyn, včetně výstavby plynovodů a plynových elektráren. Bohužel, banka na tyto otázky odmítla reagovat konkrétními odpověďmi. Prý ze strategických důvodů. Protože jde o obchodní politiku.

Pořekadlo „žádná odpověď, také odpověď“ zde platí také. Tahle žádná odpověď totiž celkem jasně ukazuje, jaký je skutečný přístup banky k těmto otázkám. Že ve skutečnosti vůbec nejde o klima, nebo snad jen o starou dobrou ekologii. Ukazuje, že jde jen o to, co si vynutí Zelená fronta, u které chce banka nasbírat kladné body. Stejně, jako se jiní bankéři snažili před lety sbírat kladné body u jiných sil, deroucích se k moci. Bohužel, ani v tomto případě je zřejmě nenapadlo, že totalitním snahám je nezbytné vzdorovat, nikoli je podporovat. Ostatně, až budou bankéři lkát nad tím, že na ně zelené a levicové partaje chtějí uvalit sektorovou daň, můžou si vzpomenout na to, jak jejich programy podporovali zákazem financování uhelných aktivit.