Skupina Erste nechce uhlí. A také si protiřečí

Rakouská skupina Erste požaduje, aby její klienti skončili s uhlím. Z odpovědí je však zřejmé, že netuší čím uhlí nahradit, ani to, zda její kroky můžou mít nějaký skutečný význam.

Nechceme uhlí, ale ani kompromisy v energetické bezpečnosti, říkají zástupci finanční skupiny Erste z její vídeňské centrály. O tom, jak energetika skutečně funguje, však mají zřejmě jen velmi malé povědomí.

Bankéři zjevně ztrácejí soudnost (zde). Proto se na portálu iUHLI.cz průběžně ptáme finančních ústavů na to, proč odmítají financovat či pojišťovat uhlí. Snažíme se přitom přijít na to, jaká je jejich skutečná znalost fungování energetiky. Nebo zda si alespoň finančníci uvědomují, jak obrovská je závislost současného života na elektrické energii. Na odpovědi, které jsme dosud publikovali, se můžete podívat zde a zde.

Čtěte také:
Rakouská exministryně míří do vedení Rosňeftu
Němci směřují k energetické závislosti

Dnes přinášíme odpovědi z vídeňské centrály skupiny Erste, do níž patří i Česká spořitelna. Do Vídně jsme, prostřednictvím České spořitelny odeslali šest otázek. S očekáváním, že odpovědi na ně přispějí k lepšímu pochopení toho, zda jde ze strany bankovní skupiny o rozhodnutí stojící na realistických očekáváních, nebo spíš o ideologickou pozici či snahu nerozházet si to s bruselskou vrchností. (Což veřejně zatím nikdo nepřiznal.)

Naše otázky v češtině vypadaly takto:

  1. Vaše skupina chce, kvůli klimatu, do roku 2030 skončit s financováním aktivit týkajících se uhlí. Zemní plyn však má při započtení úniků při těžbě a přepravě stejné emise CO2 jako uhlí. Na plyn přitom přechází, nebo přejde řada uhelných kapacit. Proč plyn dále financujete? Z hlediska emisí to přeci nedává žádný smysl.
  2. Máte v plánu skončit i s financováním plynových projektů? Víte už, kdy to přijde na řadu?
  3. Vaši analytici jistě analyzují situaci v energetice. Čím podle vás mají země jako Česko, Polsko, Bulharsko, Řecko a další rychle a spolehlivě nahradit uhelné zdroje, které nyní v těchto zemích dodávají zhruba od 50 do 90 procent elektřiny? (Spolehlivou náhradou myslíme takovou, která dodává elektřinu podle potřeby a nikoli podle počasí.)
  4. Aby mohly fotovoltaické a větrné elektrárny dodávat elektřinu neustále v národním měřítku, je nezbytné vybudovat obrovská bateriová úložiště. Ta přijdou na miliardy eur. Počítá skupina Erste s tím, že by tyto projekty při financování nějak zvýhodňovala?
  5. EU nechce kvůli CO2 fosilní paliva, po uhlí tedy bude muset skončit plyn. Do roku 2050. Na přístupu k jádru se zatím EU neshodla. Obnovitelné zdroje přitom nejsou reálně schopné zásobovat všechny evropské státy elektřinou bezpečně tak, jak je potřeba. To samozřejmě platí i o teple. O zeleném vodíku se zatím spíš jen mluví. Jak se podle Erste bude v EU vyrábět dostatek elektřiny, dostupné kdykoli?
  6. Státy EU odpovídaly v roce 2019 jen za sedm procent světových emisí oxidu uhličitého. S USA jsme jediní velcí producenti CO2, kteří emise snižují. Ostatní země světa však tato snížení stihnou každý rok vymazat a celkově se emise tohoto plynu stále zvyšují. Jaký má praktický smysl, aby státy v EU rychle a draze srazily svoje emise na nulu? Na klimatu ani složení atmosféry se to při neustálém globálním růstu emisí CO2 PŘECI nemůže nijak projevit?

Po několika týdnech čekání (ono se na tohle téma obecně finančníkům většinou nechce moc mluvit) dorazila odpověď. Ano, na šest rozličných otázek jedna odpověď zvíci dvou odstavců:

„Jsme banka a ne poskytovatel energií nebo technologií. Naší rolí je financovat přechod směrem k zelenější budoucnosti – na základě rámců, které poskytují národní a mezinárodní regulační orgány a instituce, na základě zjištění a diskurzu vědeckého výzkumu na základě dostupných a osvědčených technologií,“ začíná odpověď z vídeňské centrály Erste.

„Víme, že zejména v regionu střední a východní Evropy je uhlí stále relevantním faktorem zajišťujícím energetickou bezpečnost a v některých zemích regionu nadále slouží jako významný primární zdroj energie při dálkovém vytápění. S přihlédnutím k těmto aktuálním závislostem chce Erste Group podpořit přechod Střední a Východní Evropy z uhlí bez kompromisů v oblasti energetické bezpečnosti a sociální odpovědnosti. Na základě těchto úvah bude skupina Erste provádět hloubkové diskuse se svými relevantními firemními klienty, aby mohli do konce roku 2023 sestavit důvěryhodné plány odchodu od uhlí. Uhelná politika byla implementována ve všech sedmi hlavních zemích skupiny Erste Group a probíhají dialogy s našimi stávajícími zákazníky ohledně důvěryhodného plánu ukončení uhelných aktivit, který předloží do roku 2023. Už jsme přijali obtížná rozhodnutí o jednotlivých transakcích, jejichž plán odchodu od uhlí nebyl kompletní a důvěryhodný,“ neodpověděla ani na jednu naši otázku centrála skupiny Erste.

Samozřejmě, Erste je banka, nikoli poskytovatel energií. Ale právě proto, že jde o banku tak je nabíleni, že její kroky jsou založené na skutečné znalosti oblasti, kterou financuje. Tedy v tomto případě energetiky. A to bez ohledu na to, zda si skupina sama vytkla za cíl „zelenější budoucnost“, nebo se k němu nechala dotlačit zelenými aktivisty. Jenže, jak je z odpovědi zřejmé, o znalosti oboru se nedá mluvit. Nebo ji bankéři dovedně tají, byť k tomu není žádný důvod. Kromě toho, že se stydí za to, do čeho se to pustili, nebo k čemu se to propůjčili. Protože banka nakonec vždy vydělá.

Ale my všichni ostatní proděláme. Jen si vezměte, co dělají ceny elektřiny nyní, kdy jedou stále všechny součásti energetického mixu a to i v Německu. Co by se asi s cenami dělo, kdyby byla elektřina pouze z větrných a fotovoltaických elektráren?

Tím se ovšem dostáváme zase k tomu, jak je to u Erste s onou znalostí oboru. „Naší rolí je financovat přechod směrem k zelenější budoucnosti – na základě rámců, které poskytují národní a mezinárodní regulační orgány a instituce, na základě zjištění a diskurzu vědeckého výzkumu na základě dostupných a osvědčených technologií,“ uvádí banka ve své odpovědi. Jenže kdyby bankéři naslouchali těm, kteří energetice skutečně rozumí, věděli by, že náhrada za uhlí, která je rychle dostupná a současně bez emisí CO2 a přitom spolehlivá permanentně fungující, není k dispozici. Jak tedy může někdo opravdu odpovědně do roku 2023 vědět, čím a jak nahradí uhlí, pokud chce poskytovat služby ve stejné kvalitě?