Sokolovská uhelná se chystá k přechodu na plyn

Bude do elektrárny Vřesová proudit kupovaný zemní plyn? Foto: VUAS

Sokolovská uhelná se už letos chystá k přechodu od uhlí na kupovaný zemní plyn. Důvodem je vysoká cena emisních povolenek. Nejmenší těžební společnost v zemi, která má zásoby uhlí ještě minimálně na 20 let, vlastní elektrárny Vřesová a Tisová.

Ve Vřesové se elektřina vyrábí z tzv. energoplynu, získaného zplyňováním vlastního uhlí. A právě tady majitelé Sokolovské uhelné František Štěpánek a Jan Rokos zvažují už ve druhé půli letošního roku přechod na kupovaný zemní plyn.

Čtěte také:
Plynárenská síť spolyká desítky miliard
Šnobrův projev ukazuje past uhlíkové neutrality

Vysoké ceny emisních povolenek srážejí zisky uhelných elektráren tak, že se přestávají vyplácet. „Za povolenky odvádíme obrovské peníze,“ řekl pro SeznamZprávy.cz Štěpánek. Sokolovská uhelná zaplatila od roku 2016 do loňska za povolenky téměř pět miliard korun, do roku 2021 by se její náklady na povolenky vyšplhaly na 8,5 miliardy.

Štěpánkova firma ještě v roce 2016 vydělala přes miliardu korun. V zisku je sice stále, postupně jí ale padá. Profit za loňský rok podle Štěpánka bude pod 300 milionů korun a podmínky se stále zhoršují.

Odvody za povolenky rostou, i když Sokolovská uhelná snižuje emise, a tedy i jejich spotřebu. Zatímco v roce 2016 skupina potřebovala povolenky na 5 785,5 tisíce tun oxidu uhličitého, loni to bylo téměř o milion a půl tuny méně.

Cena povolenky za poslední tři roky vzrostla zhruba pětinásobně, nyní se pohybuje kolem 25 eur za tunu emisí, čeká se ale růst nad 30 eur. Vysoká cena má motivovat znečišťovatele ke snížení emisí.

O plynových plánech pro Vřesovou nechce Štěpánek zatím konkrétněji mluvit, jde prý zatím stále o úvahy. Záležet prý bude ještě na dalším vývoji tří faktorů: ceně emisní povolenky, ceně elektřiny a ceně zemního plynu.

„Tlak na zvyšování cen povolenek je obrovský. Sokolovská uhelná a stejně tak i další producenti elektřiny budou nuceni dříve nebo později z ekonomických důvodů se spalováním uhlí skončit. A to je například v Německu ještě tlak na to, aby cena povolenky byla pevně stanovena na 30, nebo dokonce 40 eur, což by ještě více urychlilo ukončení výroby elektřiny na bázi uhlí,“ vysvětlil Petr Paukner, majitel firmy Carbounion Bohemia, jehož se Sokolovskou uhelnou pojí dlouholeté obchodní partnerství.

Zatím jedinou velkou paroplynovou elektrárnu u nás vybudovala v Počeradech energetická firma ČEZ v roce 2012. Zařízení řadu let víceméně stálo, využívalo se jen nárazově, protože se při levných povolenkách plynová výroba nevyplácela. „Od loňského roku paroplynové Počerady jedou a vydělávají,“ řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Hrozí závislost na ruském plynu

Řada odborníků i politiků však před závislostí na ruském plynu. Velké kontroverze provází například výstavba plynovodu Nord Stream 2. Evropský parlament v loňském roce schválil rezoluci o vztazích Evropské unie s Ruskem, v níž požaduje jejich přehodnocení a například také zastavení projektu plynovodu. Podle europoslanců nelze za současných okolností Rusko nadále považovat za strategického partnera a spolupráce s ním by měla být zaměřená jen na oblasti společného zájmu, jako je boj proti terorismu či proti globálnímu oteplování. Podle EP by se unie měla také soustředit na snížení energetické závislosti na Rusku. „Projekt plynovodu Nord Stream 2 však posiluje závislost EU na ruských dodávkách plynu, ohrožuje vnitřní trh EU a není v souladu s energetickou politikou EU ani s jejími strategickými zájmy, a měl by být tudíž zastaven,“ stojí v usnesení.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
VIDEO: Jak složit bagr za 90 vteřin
VIDEO: Největší hydrostatický buldozer na světě