Jediný patent na správný výklad světového klimatu a počasí si nárokují vědci sdružení pod křídly OSN. Jenže další s nimi nesouhlasí. Jak vypadá jejich diskuze?
Oponentní zpráva o vývoji světového klimatu se jmenuje Světová klimatická deklarace (zde. Obdobné názory zastává i NIPCC zde). Její aktéři chtějí fungovat podobně, jako IPCC. Tedy poskytovat světu, vládám, politikům i občanům vyžádané i nevyžádané zprávy o stavu klimatu. Z jejich výzkumů však vychází, že se s klimatem neděje nic neobvyklého.
Čtěte také:
Emisní povolenky nás mohou dostat do kolen
Emise z energetiky klesají, z dopravy naopak rostou
Poslední dekády provází lidstvo a především pak evropské politiky dilema: je stav planetární klimatu kritický, nebo není? A v sepětí s ním ještě jedno: může za to člověk, nebo nemůže? Přijít na to, jak to je ve skutečnosti je, není nejpozději od dob amerického viceprezidenta za demokraty Ala Gora, vůbec jednoduché. Příznivci teze o globálním oteplování způsobeném člověkem neustále odrážejí oponentní názory jako nesmyslné, nevědecké, lobbystické, zkrátka nedůvěryhodné. (Často se přitom sami chovají právě tak. Například zde.) V posledních letech se navíc přesvědčení o lidské vině stalo pevnou součástí názoru politických stran, jež se označují za liberální.
Po Green dealu, který národům členských zemí od loňska vnucuje EU (včetně šéfů vlád a států v Evropské radě) má tato víra největší zastoupení v USA, kde se nyní nechal slyšet kandidát na prezidenta za Demokraty Joe Biden, že chce dekarbonizovat energetiku USA do roku 2035 a také investovat dva biliony dolarů do „řešení klimatu“ (např. zde). Tedy dekarbonizovat za 15 let a o 15 let dříve, než to má v plánu von der Leyenová a její Evropská komise…
Jenže současně se vědci stále ne a ne shodnout, jak to s vlivem člověka na planetární klima je. Aktivisté mezi nimi – i ti mimo vědecké kruhy – přitom prakticky znemožňují seriózní vědeckou debatu. Paušálně totiž odmítají výsledky svých odpůrců a odvolávají se na to, že většina vědců s nimi souhlasí. Jenže o tom, jak funguje klima, se nedá hlasovat. To se buď ví, nebo neví. A právě kvůli permanentnímu odmítání jiných názorů jako celku nejistota o tom, jak to je, stále trvá. Ba, pro leckoho se prohlubuje.
Bližší představu o tom, jak asi diskuze mezi vědci zastávajícími odlišné názory na vývoj klimatu vypadá, poskytují tři na sebe navazující materiály na internetu. Prvním je zmíněná Světová klimatická deklarace (zde, nebo zde). Na Deklaraci nesouhlasně reagoval na svém blogu známý český klimatolog Radim Tolasz (zde). Jeho názory následně vyvracel geofyzik a seismolog Pavel Kalenda na portálu Ekolist.cz (zde).
Všechny tři materiály určitě stojí za přečtení pro obě strany sporu. Za kritické přečtení. Koho by zajímalo, zda existuje i vědecký pohled „někde mezi“, může si přečíst rozhovor se skutečně renomovaným klimatologem Radanem Huthem, který jsme přinesli zde. Uvedené texty do dalších souvislostí uvádí například rozhovory se členy české uhelné komise Františkem Hrdličkou (zde) a Jiřím Koželouhem (zde).