Doba čtení:2 m, 45 s
Turecko bude pokračovat v průzkumných vrtech kvůli těžbě ropy a zemního plynu u pobřeží Kypru navzdory sankcím, pro něž se v pondělí vyslovili ministři zahraničí EU, a pošle do oblasti další průzkumnou loď.
Prohlásil to turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Sankce kritizoval i lídr turecké opozice Kemal Kiliçdaroglu. Vedení řecké části Kypru dnes také odmítlo návrh prezidenta Severního Kypru na spolupráci při průzkumných vrtech a těžbě.
Čtěte také:
Jak mizely miliardy v turecké elektrárně
Elektrárna Adularya stála Česko 12 miliard
„Neměli bychom brát rozhodnutí EU vážně, EU nás potřebuje, měli by vědět, že aplikování takových opatření není možné,“ citoval Çavuşoglua turecký provládní deník Habertürk. Ministr dodal, že Evropská unie se na Turecko musí spoléhat, co se týče migrace i jiných záležitostí. „Chystáme se (v oblasti) zvýšit naše aktivity. Máme tam už tři lodě a pošleme tam čtvrtou,“ řekl ministr. Záměr vyslat další průzkumnou loď potvrdil na twitteru i turecký ministr energetiky Fatih Dönmez.
Ankara letos v květnu poslala do vod západně od Kypru loď Fatih s vrtnou plošinou, která tam už zahájila průzkum. Tento měsíc zakotvila východně od Kypru druhá turecká vrtná loď Yavuz a nyní agentura Anadolu uvedla, že už od dubna 2017 provádí ve Středomoří průzkum loď Barbaros Hayrettin Paşa. Oblast průzkumu agentura blíže nespecifikovala.
Chystané sankce EU vůči Ankaře kritizoval i lídr největší turecké opoziční strany Kiliçdaroglu. „Máme ve východním Středomoří svá práva a budeme si je hájit. EU zřejmě uvalí sankce, my je ale odmítáme,“ uvedl lídr opozice. Kritizoval i to, že Brusel uznává za členskou zemi pouze řeckou část Kypru. „Turecko si nebude vážit EU, dokud EU neopustí svůj dvojí metr,“ uvedl Kiliçdaroglu.
Ankara v tomto sporu tvrdí, že je jako „garantská země“ povinna hájit zájmy lidu Severokyperské turecké republiky. Ta vznikla na severu ostrova v roce 1983. Turecko tam v roce 1974 vyslalo vojáky v reakci na pokus nacionalistických kyperských Řeků o převrat. V jižní části ostrova funguje mezinárodně uznávaná Kyperská republika, která je od roku 2004 členem EU. Severokyperskou republiku uznává jen Turecko.
Ankara je ve sporu s Aténami a řeckou částí Kypru kvůli těžbě v okolí tohoto ostrova už několik let. Ankara tvrdí, že z těžby by měli profitovat rovněž obyvatelé Severního Kypru. U jižního pobřeží Kypru provádí už déle průzkumné vrty s licencí od řeckokyperské vlády mimo jiné italská společnost ENI, francouzský Total či americký koncern ExxonMobil.
Lídři politických stran řecké části Kypru jednomyslně odmítli plán, který v neděli dostal kyperský prezident Nikos Anastasiadis od prezidenta Severního Kypru Mustafy Akinciho. Ten v něm navrhl vytvořit společný výbor, který by fungoval pod dohledem OSN a na jehož práci by mohla EU dohlížet jako pozorovatel. Jeho cílem měla být spolupráce při hledání a využití nerostného bohatství ve vodách u Kypru.
„Opakujeme, že našim hlavním cílem je komplexní řešení kyperského problému,“ zdůvodnili své odmítnutí Akinciho plánu političtí lídři Kypru. Už dříve řeckokyperská vláda dala najevo, že diskuse o energetické spolupráci by měly být součástí rozhovorů o sjednocení Kypru. Ty se vlečou bez výsledku už řadu let.
Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
Rypadlo váží jako 2700 škodovek
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu