Unikátní objev se podařil členům kutnohorského hornického spolku Barbora. Při průzkumu doposud nezmapovaného středověkého dolu v jižní části Grejfského pásma nalezli středověký důlní větrací stroj.
Dřevěné zařízení, které havířům zajišťovalo cirkulaci vzduchu, nalezli po odčerpání vody v jednom ze zatopených hloubení třicet metrů pod zemí. Ve spolupráci s archeology by mělo být unikátní zařízení na přelomu května a června po několika staletích vyzdviženo. Vytažení středověkého stroje z hlubin země bude složité nejen z důvodu náročného přístupu k místu nálezu, manipulaci s ním, ale i z nutnosti několikadenního odčerpávání vody, uvedly Kutnohorské listy.
Čtěte také:
Škoda JS vyrobí části reaktoru pro britskou elektrárnu
Uhelné sklady se změnily k nepoznání
Původně to byla jen skála v lese na Bylance, odkud vyvěrala voda. Díky úsilí a vytrvalosti se členům kutnohorského hornického spolku Barbora podařilo během třinácti let výzkumu postupně vyčistit, zprůchodnit a zmapovat více než kilometr odvodňovací školy Bylanka IV.
Vedle pozůstatků středověké důlní činností – původních dřevěných podlážek, žebříků a neporušeného džbánku – objevili větrací stroj, který vzbudil zájem archeologů. Podle slov Filipa Velímského z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, jsou lopatkové větráky známy například z vyobrazení na Kutnohorské iluminaci, která znázorňuje těžbu a zpracování stříbra, fyzicky se však ze středověku až do současnosti kompletně nedochoval žádný. Dendrochronologický rozbor vyzvednutých prvků důlních výdřev by také mohl přinést přesnější informace k dataci díla, což je údaj, který pro těžbu na jednotlivých pásmech a šachtách v Kutné Hoře obvykle chybí.
V současné době jsou práce zaměřeny na přípravu výstavby nové větrací a komunikační šachty, která bude z louky, jejíž pronájem končí, přesunuta do přilehlého lesa. „Bývalá těžní jáma bude zasypána, zajištěna železobetonovým záklopem a louka bude uvedena do původního stavu,“ uvedl Ivan Kozák ze spolku Barbora. Práce prováděné hornickým způsobem vykonávají podle projektu schváleného báňským úřadem. „Je potřeba také provést kontrolu již pročištěné štoly, kde u jednoho ze dvou hloubení bude v rámci záchrany – vyzvednutí středověkého větracího důlního stroje – prováděn archeologický průzkum a uskuteční se skenování ručním 3D skenerem,“ doplnil.
Hlavním cílem projektu, který v roce 2016 podpořil Středočeský kraj, je zpřístupnění části středověkého důlního díla pro zážitkovou turistiku. Jak uvedl Kozák, doly budou vybaveny dle současných bezpečnostních standardů, ale historický věrným způsobem. Při návštěvě temné středověké štoly pouze za svitu lampy budou moci návštěvníci okusit těžkou práci středověkých havířů, lézt po žebřících, po kolenou, brodit se vodou. První návštěvníci by se mohli do podzemí vypravit již na podzim letošního roku…
Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
Běloruský gigant Belaz 75710