Uhelná komise: Balcarovou vystřídal Zahradník

Pro Jana Zahradníka bude v Uhelné komisi zachování energetické bezpečnosti a soběstačnosti republiky. Koláž iUHLI

Sněmovní Výbor pro životní prostředí na dnešním zasedání konečně zvolil svého zástupce v Uhelné komisi. Stal se jím poslanec za ODS a místopředseda výboru pro životní prostředí Jan Zahradník, který se problematice životního prostředí dlouhodobě věnuje.

Když v srpnu poprvé zasedala Uhelná komise, poslaneckou sněmovnu v ní reprezentovala Dana Balcarová (Piráti) za Výbor pro životní prostředí a Pavel Pustějovský (ANO) za Hospodářský výbor. Na druhém zasedání v září již však bude „životní prostředí“ zastupovat řádně zvolený Jan Zahradník.

Čtěte také:
Poslanci odstřelili pirátskou novelu
Pirátská poslankyně chce omezit uhlí

„Na rozhodnutí o nominaci člena jsem měla jen dva pracovní dny a kvůli prázdninám byl problém sehnat lidi k hlasování. Nominovala jsem se proto sama,“ vysvětlovala na začátku schůze Výboru pro životní prostředí (VŽP) jeho předsedkyně Dana Balcarová, jak se dostala jako zástupkyně výboru na první zasedání Uhelné komise. „Místopředseda sněmovny mi řekl, že takový postup je legitimní,“ hájila svůj postup, za který sklidila kritiku.

Několik členů výboru se totiž ozvalo, že s tímto postupem nesouhlasí. Proto se volba zástupce VŽP v Uhelné komisi stala prvním bodem výborového programu. Po úvodním vysvětlení předsedkyně výboru oznámila, že bude chtít, aby její členství v komisi vzal výbor na vědomí. Což by ji stvrdilo ve funkci. S tím jednoznačně nesouhlasil poslanec Jan Schiller (ANO), který své vystoupení zakončil návrhem zvolit za člena Uhelné komise Jana Zahradníka (ODS).

Následovala obsáhlá diskuze, která se zabývala především procesními záležitostmi, tedy jak správně postupovat při hlasování, aby jeho výsledek byl v souladu s jednacím řádem. V jejím průběhu musel Pavel Pustějovský předsedkyni Balcarové vysvětlovat, jak to, že o jeho členství v komisi se na Hospodářském výboru (HV) nehlasovalo. „O mém členství se nehlasovalo, protože ze statutu komise vyplývá, že předseda Podvýboru pro energetiku je jejím členem automaticky,“ vysvětlil poslanec, který je členem HV i VŽP. Dana Balcarová jeho členství vyplývající ze statutu komise označila za netransparentní, když člen komise za VŽP se musí volit.

Do hry pak vstoupila ještě listina potvrzující členství v komisi, kterou Dana Balcarová dostala od ministra Richarda Brabce. Berenika Peštová z ministerstva životního prostředí však poslankyni upozornila na dopis, který jí adresoval právě ministr Brabec, v němž vysvětloval, že se opožděně dozvěděl o situaci okolo její „nominace“ do uhelné komise, a že chápe, že bude muset ještě projít řádným hlasováním a je tedy připraven příslušnou listinu případně vystavit zvolenému zástupci. Její slova potvrdil i René Neděla z ministerstva průmyslu a obchodu a oba zástupci ministerstev se následně předsedkyni VŽP za předčasné zaslání listiny omluvili.

Mezitím Jan Zahradník oficiálně souhlasil se svým navržením a podotkl, že v energetice zastává spíše konzervativní postoje, byť samozřejmě bude respektovat stanoviska VŽP. „Konsenzus se v komisi bude hledat těžko, po prvním zasedání se v médiích objevovala data odchodu od uhlí v rozpětí od roku 2025 po rok 2050,“ upozornil..

Po doladění procesních záležitostí, mezi které spadal i oficiální návrh Františka Elfmarka (Piráti), aby v Uhelné komisi za VŽP zasedla Dana Balcarová, došlo na hlasování. V něm poslankyně Balcarová dosáhla výsledku čtyři hlasy pro, sedm proti a dva se zdrželi. Poslanec Zahradník, o němž se hlasovalo poté, získal osm hlasů pro, dva proti a tři zdržení se hlasování. Byl tak řádně zvolen zástupcem Výboru pro životní prostředí v Uhelné komisi.

„Budu se snažit přispět k dosažení konsensu. Pro mne bude zásadní zachování energetické bezpečnosti a soběstačnosti ČR a minimalizace sociálních dopadů případného odklonu od hnědého uhlí,“ popsal pro iUHLI.cz, jak bude k jednání komise přistupovat. A definoval také svoji pozici v zásadní otázce: Kdy by Česko mělo upustit od energetického využívání uhlí?

„Jsem zastáncem toho, abychom za uzavřené kapacity hnědouhelné energetiky měli reálnou náhradu, zejména energii z jádra. Proto se kloním k pozdějším termínům odstoupení od uhlí, spíše po roce 2040,“ uzavřel nový člen Uhelné komise.

Mohlo by vás zajímat:
Elektrotahač má spotřebu jako malé město
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje