Doba čtení:5 m, 14 s
Hlavní práce Uhelné komise proběhne v pracovních skupinách. „Pokud budou k závěrům chybět podložené argumenty, budu je požadovat,“ říká Jiřina Jílková, členka Uhelné komise z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
„Málokdo si uvědomuje, kolik se toho – po rozhodnutí o budoucnosti uhlí – bude muset udělat v legislativní oblasti. A právě legislativní souvislosti a jejich dopady na firmy a spotřebitele budou v komisi moje hlavní téma,“ vysvětluje Jiřina Jílková, druhá členka Uhelné komise z akademické sféry. Jde již o její druhé angažmá ve vládní komisi. Od roku 2011 totiž stojí v čele Komise RIA, tedy pracovní komise Legislativní rady vlády pro hodnocení dopadů regulace.
Čtěte také:
Uhelné komisi chybí řada analýz
Vláda podpoří polygon na bývalé výsypce
Jaká je v Uhelné komisi atmosféra?
Byla teprve dvě zasedání. Zatím se projednávají procesní věci a jednotliví účastníci si vymezují své pozice.
Jaká je vaše pozice?
Moje pozice je a bude analytická. Proto se také nehlásím do pracovní skupiny číslo jedna, která má přijít s termínem, kdy uhlí skončí. Tam je totiž dost lidí, kteří reprezentují různé skupin, mají silné mocenské pozice a jistě pro ně představí fundované argumenty
Podle vás již dokážeme uhlí stoprocentně nahradit a nenarušíme tím bezpečnost dodávek, tedy energetickou bezpečnost a také nezávislost?
Když neopustíme jádro, tak zřejmě ano. Ale upozorňuji, že já nejsem v Komisi přes technickou stránku věci, já jsem tam kvůli legislativě a jejím dopadů. Tedy především kvůli změnám legislativy, které budou následovat po doporučení Komise a rozhodnutí vlády.
Chápu. Možná o to lépe se vám bude hodnotit složení pracovních skupin, jež Komise založila?
Jenže ty se teprve ustavují, takže se nijak hodnotit nedají. Nejdůležitější je samozřejmě skupina číslo jedna, ve které je i ředitel ČEZ Daniel Beneš, v Uhelné komise ovšem deklaruje zastoupení za Svaz průmyslu a dopravy. Ta má přijít s termínem, kdy opustíme uhlí. Pro mě budou určitě rozhodující předložené podložené argumenty. Pokud budou k závěrům chybět, budu je požadovat.
Dá se předpokládat, že nejdřív skončí uhelné elektrárny. Objevil se už v Komisi nějaký názor na teplárny a individuální vytápění?
Ne, zatím je na to brzy, jak už jsem říkala. Ale pozor, nejde jen o samotné ukončení energetické spotřeby uhlí. Jaké budou dopady do energetiky? Jaké do sociální oblasti? Do krajiny? Co odpis zásob uhlí, závazky firem a tak dále… To stojí mimo centrum zájmu, ale přitom je to přímá součást celého „uhelného exitu“. K tomu všemu je potřeba získat řadu analýz, které musí vystřídat dojmy, jež zatím mají v téhle otázce většinou hlavní roli. Takže Uhelná komise nejdřív potřebuje zadat celou řadu prací, které jí poskytnou nezbytné podklady k práci založené na faktech.
Vy sama si myslíte, že může mít Česko energetiku stoprocentně postavenou na obnovitelných zdrojích?
Teoreticky je 100 procent obnovitelných zdrojů v našem energetickém mixu možné. Ale mělo by to nějakou cenu a přineslo by to nějaké důsledky. Ani jedno zatím není pořádně prozkoumané. Mimochodem, podle zpráv z německého tisku, který se snažím sledovat, je odpor lidí proti větrným elektrárnám v Sasku tak veliký, že tato spolková země už nebude povolovat jejich další výstavbu.
Vida, rozhodnutí Saska u nás prošlo bez pozornosti médií… Ale zmínila jste cenu. O celkové ceně celého procesu se asi v Komisi zatím také ještě nemluví?
Ne, ne, to ještě není na pořadu dne. Náklady nám teprve předloží pracovní skupiny. Nepůjde ovšem o nějaká přesná čísla, v tomto rozsahu celé operace to můžou být leda odhady. Samozřejmě budu předložené cenové i nákladové údaje konzultovat s kolegy z akademické sféry.
Už jste zmínila, že nejde jen o samotný konec uhlí, ale i o spoustu navazujících záležitostí. Můžete nám dát nějaké příklady?
Z mé specializace se bude docela široce měnit legislativa, což nikdy není rychlý proces. Co se bude měnit po technické stránce, ať nám řeknou technici. Ostatně, jsme v komisi právě proto, abychom se to všechno dozvěděli a pak podle toho mohli rozhodnout. A konkrétní příklad, co se změní? Co třeba konec uhlí udělá s cenou štěpky a dřeva? Ono, jak se zdá, taky za pět let nemusí žádné dřevo na trhu být…
Zatím také nejsou žádné scénáře toho, jaké bude mít uhelný exit důsledky pro hospodářství a jeho konkurenceschopnost.
I tím by se měla komise zabývat, musí na to zadat studie. Protože na tohle budou určitě velmi rozdílné názory.
Počítám, že stranou pozornosti Komise nezůstane ani předpoklad vývoje cen?
K této otázce se Komise bude muset vyjádřit, protože ceny rostou už nyní. Vždyť třeba Ústecký kraj nakupoval elektřinu v aukci, ale přesto je cena výrazně vyšší než loni. Komise bude určitě potřebovat scénáře vývoje cen elektřiny, scénáře konkurenceschopnosti jednotlivých primárních zdrojů energie i scénáře toho, jak budou reagovat firmy, aby si mohla udělat představu, co se tady vůbec bude odehrávat.
Mimochodem, všichni v Komisi jistě vědí, že EU produkuje maximálně 10 procent světových emisí CO2. Bude i tohle téma k jednání?
Určitě se bude mluvit o tom, že 90 procent emisí vzniká mimo země Evropské unie. Ostatně, v souvislosti s tím se často zapomíná na to, že firmy umisťují své zdroje také podle regulatorních podmínek. Na pořad tohle téma přijde nejpozději tehdy, když se začnou projednávat náklady na ukončení používání uhlí.
Poslední otázka. Bude Uhelná komise rozhodovat podle ideologie, nebo podle reality?
Doufám, že se bude rozhodovat podle skutečných argumentů a ne podle ideologie, ani podle zájmových skupin.
Jiřina Jílková
Absolvovala Fakultu meliorací a rostlinné výroby na Univerzitě v Rostocku v bývalé NDR, kde získala doktorát ze zemědělské ekonomiky. Docenturu a profesuru získala na Vysoké škole ekonomické v Praze. Věnuje se problematice environmentální ekonomie a ekologické politiky se zaměřením na nástroje ochrany ovzduší a změny klimatu, působí na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Je členkou pracovní komise vlády ČR pro hodnocení dopadu regulace. Napsala desítky odborných knih a stovky článků.
„Nejsem salónní ekolog, mám dům a zahradu ve východních Čechách, takže s přírodou mám docela těsný a pravidelný kontakt. Sázíme tam stromy a tak už také dávno vím, že ekologie vůbec není zadarmo,“ poznamenala profesorka Jílková hned na začátku našeho rozhovoru.
Mohlo by vás zajímat:
Dvousetmetrovému obrovi ušili nový kabát
Tohle monstrum zvládne i dítě
Hnědé uhlí jako přírodní hnojivo