Doba čtení:2 m, 49 s
Elektrárna Chvaletice, kterou provozuje skupina Sev.en, ve spolupráci s Českým vysokých učením technickým, Vysokou školou báňskou, Západočeskou univerzitou a Ústavem chemických procesů Akademie věd ČR úspěšně otestovala alternativní aditivum na bázi solného roztoku, které umožní snížit emise rtuti ve spalinách pod požadovanou úroveň.
Výsledky a zkušenosti sdílejí experti z Elektrárny Chvaletice s kolegy z Elektrárny Počerady a dalšími provozovateli, kteří usilují o splnění nové evropské emisní legislativy. „S trochou nadsázky lze říct, že jsme při hledání optimálního řešení chvaletické rtuti prošli půlku Mendělejevovy tabulky prvků. Zkoušeli jsme nejen ve světě známé technologie, ale i ty alternativní. Něco fungovalo lépe, něco hůře,“ vysvětlil generální ředitel Elektrárny Chvaletice Václav Matys.
„V průběhu jednoho z testů s alternativním aditivem se nám pak podařilo zvýšit účinnost záchytu rtuti tak výrazně, že její koncentrace v jednom kubíku spalin dlouhodobě poklesly pod požadovaných 7 mikrogramů. Daná metoda se jeví jako velice slibná, a máme velkou naději, že se osvědčí i v dlouhodobém provozu. Podstatou řešení bude každopádně kombinace různých technologií, které již v elektrárně úspěšně pracují,“ doplnil Matys.
Uhelné regiony chtějí evropské peníze i po roce 2027
Pro uhelnou energetiku bylo a stále je snížení emisí zbytkové rtuti velká výzva. „V minulosti se totiž tento dopad na energetiku vůbec neřešil, a když nedávno EU zavedla první emisní limit, naprostá většina českých i evropských elektráren a tepláren jej několikanásobně překračovala. Je přitom nutné zdůraznit, že dodnes neexistuje jedno univerzální technické řešení, které by spolehlivě a stejně účinně fungovalo na všech zařízeních. Chování rtuti je vysoce individuální, výše její koncentrace závisí nejen na druhu paliva, technologiích spalování, parametrech spalin, ale i na technologii čištění spalin a zejména na jejich kombinaci. Dokonce i dva kotle v jedné elektrárně spalující to samé palivo mohou vyžadovat trochu jiný přístup.“ vysvětlil Lukáš Pilař z ČVUT, který se podílel na výzkumu.
Vstřikování různých aditiv do stávajících technologií za účelem snížení emisí rtuti vyžaduje v rámci testování téměř vždy instalaci speciálního dávkovacího zařízení. Pro potřeby testů mohou provozovatelé využít přenosná zařízení. Ta se však v Česku vyskytují pouze ve dvou exemplářích, takže v praxi zbývá jen velmi omezený čas na jejich využití. Přitom je třeba vyladit množstevně nejen dávkování samotného aditiva, ale třeba také množství vstřikovacích trysek či způsob rozprašování a další případné účinky a vlivy.
Kanada staví největší jadernou elektrárnu na světě
„Při této příležitosti považuji za vhodné zopakovat, jak ambiciózní úkol řešíme. Snažíme se pochytat tak malé částice, že v objemu spalin poměrově odpovídají desítkám pingpongových míčků v O2 Areně. Asi vás proto nepřekvapí, že testovat technologie na snížení emisí rtuti není jako měřit pH v bazénu. Jediný test nás vyjde na jednotky milionů korun,“ doplnil technický ředitel Elektrárny Chvaletice Jan Pozler.
Elektrárna Chvaletice je jedním z největších výrobců elektřiny v ČR, tvoří ji čtyři uhelné bloky o celkovém výkonu 820 MW. V loňském roce dosáhla díky kritickému nedostatku stabilních zdrojů v Evropě nejvyšší výroby v historii: 4,9 TWh. V současnosti realizuje Elektrárna Chvaletice jednu z největších soukromých ekologických investic v Česku, která přinese nejvýznamnější snížení emisí od 90. let a splnění nových evropských limitů.