
Energetický expert Jan Vondráš pomocí jasných čísel a detailních analýz celého sektoru dlouhodobě dokládá, že jakkoli jsou obnovitelné zdroje energií (OZE) v kurzu, v Česku na nich celou koncepci postavit nemůžeme. Leitmotivem tohoto rozhovoru je také varování, že bychom měli stát nohama pevně na zemi a zaměřit se zejména na rozvoj a modernizaci stávajících zdrojů.
Jaká je podle Vás budoucnost a role klasické „uhelné” energetiky v ČR?
Klasická uhelná energetika tvoří významnou část našeho energetického mixu. Je zásadní jak při výrobě elektřiny, tak při zásobování obyvatelstva teplem. Její podíl bude postupně klesat, ale nedomnívám se, že to bude v příštích letech nějakým závratným tempem. Ceny elektřiny jsou s výjimkou letošní zimy dlouhodobě na nízké úrovni a ekonomika výroby je alespoň mírně zisková právě při výrobě z domácího uhlí. Konkurenceschopnost ceny tepla z tepláren je oproti decentrálním plynovým kotelnám napříč republikou podstatně vyšší opět při výrobě z hnědého uhlí. Zemní plyn musíme dovážet a paroplynové elektrárny jsou většinou ztrátové. Pádných důvodů pro další využívání domácího uhlí je tedy dostatek.
Čtěte také:
Expert: Zavírání dolů je nebezpečné
Beneš: Stavět uhelnou elektrárnu se už nevyplatí
Opravdu bychom měli rychle vypínat hnědouhelné elektrárny a fixovat se na OZE a jádro, jak to narýsovala Státní energetická koncepce?
Jedna věc je, co je napsáno v koncepci, a druhá, jaká bude realita… Bylo v předchozí Státní energetické koncepci počítáno s výstavbou přes dva tisíce megawattů ve fotovoltaických elektrárnách, které vyrobí cca 2,2 TWh ročně a za které platíme každoročně kolem 30 miliard? Bylo počítáno s tím, že nám kvůli tomu výrazně naroste podíl regulované složky ceny elektřiny? Nebylo, že… Stihneme postavit novou jadernou elektrárnu do roku 2035, když při současných cenách elektřiny neexistuje návratný ekonomický model a výstavba všech rozestavěných jaderných elektráren v Evropě je o mnoho let zpožděna? Domnívám se, že asi ne. Pro rozvoj OZE nemáme zdaleka tak vhodné podmínky, jako mají například v Německu a Dánsku – vítr – nebo ve Španělsku – fotovoltaiku. Do řady velkých elektráren a tepláren byly investovány obrovské prostředky na ekologizace, které již splňují či budou v termínu splňovat přísné evropské směrnice. Není tedy důvod od uhlí prchat – nedělají to ani Poláci ani Němci, kteří mají jako my velké zásoby uhlí.
Letošní zima jasně ukázala, že když skutečně mrzne a nefouká, tak nám OZE nejsou nic platné
Důležitou otázkou pro ČR je energetická bezpečnost a soběstačnost. Jak do tohoto schématu podle vás zapadá budoucnost bez uhlí? Jaké to má výhody a jaká rizika?
V horizontu roku 2100 si dovedu českou energetiku bez uhlí skutečně představit. Technologický rozvoj přinese jistě nové směry vývoje, OZE se možná opravdu stanou konkurenceschopnými i bez dotací, postaví se mohutné přenosové trasy od větrných farem do míst spotřeby, budou levné baterie, smart grids… Ale v horizontu dvou desetiletí je to nesmysl. Letošní zima jasně ukázala, že když skutečně mrzne a nefouká, tak nám OZE nejsou nic platné a uhelná energetika plus jádro je pilířem stability a bezpečnosti dodávek. Tak to bude muset ještě dlouho zůstat, neboť rozvoj OZE je u nás limitovaný přírodními podmínkami. A je to navíc scénář velmi drahý, na který se budou nejprve muset zajistit prostředky.
Často se v této souvislosti hovoří o tom, že by mohlo dojít ke zvýšení cen elektrické energie, výpadkům dodávek elektrické energie. Kdy a za jakých podmínek by k takové situaci mohlo dojít, jsme na to připraveni, případně máme nějaké záložní řešení?
Toto není dotaz na mne, ale na pracovníky ČEPS, která je za stabilitu soustavy zodpovědná. Zpracováváme ale scénáře vývoje, které při odstavení některých starších elektráren ČEZ v příštích letech – konkrétně Mělník II a III, Prunéřov I, Tisová I, případně i II – bezpečnost ani stabilitu soustavy rozhodně nezvyšují, ale právě naopak. Pokud si uvědomíme, že Německo v roce 2022 odstaví všechny zbývající jaderné elektrárny a přenosové linky ze severu z místa výroby elektřiny z větru ještě ani zdaleka nebudou dokončeny, dostáváme se k zjevnému deficitu výroby v regionu. Uvádějí to mimo jiné i další obdobné studie.
Současný tristní stav v klasické energetice je takový, že se žádné nové zdroje nestaví
Důležité je také časové hledisko. Hovoří se o desítkách let, během kterých by mohlo dojít k problémům. Opravdu je to tak vzdálená budoucnost?
Odpověď naleznete již částečně v předchozích větách. Pokud by šel scénář odstavování hnědouhelných elektráren skutečně avizovaným tempem, a navíc se neprodloužila životnost Dukovan, tak se nejedná již ani o jedno desetiletí, ale o podstatně bližší termín. Současný tristní stav v klasické energetice je takový, že se žádné nové zdroje nestaví a vzhledem k legislativě, regulaci a cenám elektřiny, a tudíž dlouhodobé nejistotě o tom ani žádný investor vážně neuvažuje.
V poslední době se hovoří o prodeji Elektrárny Počerady. Prodává ČEZ, kupuje Czech Coal. Jak na tento obchod mezi polostátním a soukromým subjektem pohlížíte? Jaké má výhody a nevýhody?
To opět souvisí s předchozí odpovědí. Pokud se najde někdo, kdo je ochoten své finanční prostředky v řádu kolem pěti miliard korun investovat do ekologizace takto velké elektrárny a převzít v podstatě od státu rizika za její další provoz v absolutně tržně pokřiveném prostředí evropského trhu s elektřinou, tak bychom mu měli děkovat a nikoli ho ostrakizovat. Navíc pokud vím, jedná se pouze o využití opce z kontraktu mezi ČEZ a Czech Coal z roku 2013 za podmínek, které tehdy oba účastníci označili za oboustranně velmi výhodné. Další provoz ekologizované elektrárny dále samozřejmě dlouhodobě udrží zaměstnanost ve Vršanské uhelné.
Jan Vondráš pracoval v oblasti energetiky pro britskou společnost Shell a irské firmy Link Engineering a Aspekt Kilcullen. V roce 1998 založil poradenskou společnost Invicta Bohemica a od roku 1999 je jejím ředitelem. Jeho specializací jsou analýzy energetického trhu se zaměřením na ekonomické a technické aspekty pro veřejný i privátní sektor.
Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 největších uhelných dolů
TOP 10 navždy bohatých
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu