Japonsko nabouralo německé tabu
Německo se po zemětřesení v japonské Fušimě zřeklo jádra. Japonci nyní rozhodli o tom, že budou stavět další jaderné zdroje. Protože nevidí jinou cestu. A nejsou sami.
Studie: Na Green Deal není dostatek surovin
Finská geologická služba GTK vydala tisícistránkovou surovinovou studii, ze které vychází velmi varovný závěr. Na Zemi není dost surovin (například vzácných kovů) k tomu, aby mohly být současné fosilní zdroje nahrazeny těmi obnovitelnými. Je třeba hledat jiné cesty.
Bartuška: Uhlí skončí, až bude bezpečná náhrada
Klíčovou otázkou české energetiky je definovat, odkud budeme brát elektřinu za 10 nebo 20 let. Řešením jsou další jaderné bloky. Uhlí opustíme, jakmile za něj budeme mít bezpečnou náhradu.
Franta: Kolektivní vyjednávání zkomplikovala vláda
Odboráři se zaměstnavateli ze skupiny Sev.en Energy vyjednali a podepsali v závěru loňského roku dodatky podnikové kolektivní smlouvy. O dojednaných mzdách a benefitech hovořil v rozhovoru s webem osphgn.cz předseda Sdružení odborových organizací CCG Most Jaromír Franta.
EU: Z jedné závislosti do druhé
Podle zpráv z posledních dnů se energetické problémy států v Evropě mohou opakovat i v dalších letech. Odborníci se obávají, že problémy se mohou vrátit i příští rok.
Čína prý dala znovu zelenou australskému uhlí
Čínské úřady povolily obnovit dovoz uhlí z Austrálie. Částečné zmírnění zákazu dovozu uhlí je první od roku 2020.
V roce 2023 se zvýší apetit Číny po LNG
Poptávka po LNG v Číně se podle prognóz v roce 2023 zotaví, protože se země vymaní z omezení kvůli pandemii COVID-19.
V Německu klesá riziko nedostatku plynu
Nedostatek plynu v Německu je tuto zimu čím dál méně pravděpodobný. Uvedl to spolkový síťový regulátor Bundesnetzagentur. Dodal, že je důležité plynem šetřit.
Co vlastně víme o „klimatických“ aktivistech?
Jak velkou hrozbou pro společnost jsou takzvaní klimatičtí aktivisté? Minimálně ve dvou organizacích totiž dostávají regulérní plat za to, co páchají.
Nejvyšší soud odmítl dvě dovolání Vitáskové
Bývalá předsedkyně ERÚ Vitásková neuspěla u Nejvyššího soudu. Ve dvou dovoláních se po státu domáhala 48,5 milionu korun.