Dva státy USA, devět okresů a 80 měst se zavázalo, že budou získávat elektřinu pouze z větru, slunce a biopaliv. Jde pouze o vítězství zelené ideologie nad realitou, nebo splnitelný závazek?

Situaci ve Spojených státech dobře ilustruje článek Steva Gorehama na známém portálu Watts Up With That (zde). Tenhle text, mimochodem, převzal i John Hinderaker na web Powerlineblog.com. Hindaker je přitom respektovaný soudce z Minnesoty. Minnesota je ten stát USA, ve kterém letos způsobily – kvůli počasí nefungující – obnovitelné zdroje pořádné problémy obyvatelům, kteří bez elektřiny mrzli. Zachránit je nemohl ani plyn, protože ten měl kvůli mrazu také problémy. Takže od umrznutí nakonec Minnesoťanům pomáhaly klasické uhelné elektrárny (psali jsme zde).

Čtěte také:
Expert: Ovzduší nejvíce škodí rodinné domy
Letecké dopravy se boj proti CO2 netýká?

Minneapolis, hlavní město zmíněné Minnesoty, se přitom zavázalo mít v roce 2030 všechnu elektřinu z obnovitelných zdrojů. Zda po zkušenosti z letošní zimy dojde k revizi těchto plánů, nevíme. Salt Lake City v Utahu chce mít sto procent OZE jen o dva roky později a St.Louis (Missouri) je chce následovat do roku 2035. Kalifornie, ve které žije 40 milionů lidí (stejně jako v Polsku) má mít elektřinu výhradně z obnovitelných zdrojů do roku 2045. „Nebude to snadné. Nebude to okamžité,“ upozornil při podpisu tohoto závazku loni v září kalifornský guvernér Jerry Brown s tím, že Kalifornie je odhodlána udělat vše pro odvrácení změny klimatu. Stejně jako Německo a EU.

Zřejmě nejen guvernér podlehl zprávám z míst, jako je Port Rock v Missouri s 1200 obyvateli, který elektrickou spotřebu pokrývá ze své větrné elektrárny. Jenže ve chvíli, kdy nebude foukat vítr, Rock Port bude dostávat elektřinu z missourské sítě, která má 97 procent elektřiny z neobnovitelných zdrojů, z toho 77 procent z uhlí, upozorňuje Goreham.

Ten, stejně jako energetici a další realisté v Evropě, upozorňuje zelené optimisty na dva zásadní faktory.

OZE nejsou k dispozici stále (v noci, v zimě, za slabého větru), navíc nejsou k dispozici celoplošně stejně. (Autor uvádí příklad ze 7. prosince 2011, kdy při spotřební špičce dodávaly 3000 větrných turbín ve Velké Británii jen pět procent svého jmenovitého výkonu.) Nynější instalace bateriových úložišť přitom neslouží k uložení energie například z léta na zimu, ale jen k několikahodinovým vyrovnávacím dodávkám. A ještě dlouho takhle sloužit nebudou. Stejně, jako v Evropě. Co ovšem bude fungovat, je velmi rychlý růst cen a množství problémů.

Podle Steva Gorehama, kvůli nestabilitě obnovitelných zdrojů, budou muset státy dosáhnout dekarbonizace tak, že budou mít stále k dispozici 90 procent klasických elektráren a k tomu budou zvyšovat množství elektřiny z OZE. Aby se mohlo dosáhnout 100 procent elektřiny z OZE, bude muset být instalovaná kapacita trojnásobná. Studie Stephena Bricka a Samuela Thernstroma z roku 20163 (anglicky zde) předpokládá, že celková kapacita systému v Kalifornii bude muset vzrůst z 53,6 gigawattů na 90,5 gigawattu při 50 procentech obnovitelných zdrojů a na 123,6 gigawattu při 80 procentech obnovitelných zdrojů.

Kalifornie v roce 2017 měla 20 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů (kromě vody). Domácnosti platily za kilowatthodinu 18,24 centu, což je o 50 procent víc, než kdekoli jinde na západě USA. Od roku 2008 přitom vzrostly ceny elektřiny v Kalifornii o čtvrtinu. Jenže to je jen začátek. Náklady na elektřinu se s rostoucím podílem OZE budou zvedat dál. Odhaduje se až na trojnásobek, protože trojnásobná bude muset být i instalovaná kapacita zdrojů. Že ceny v Kalifornii (a jinde) budou stoupat dál, dokazují i další příklady ze světa.

Německo a Dánsko má vysoký podíl elektřiny větru a slunce a jejich ceny elektřiny jsou oproti USA čtyřnásobné. V hlavních městech pěti australských provincií obnovitelné zdroje zdražily elektřinu za poslední dekádu o 60 až 160 procent. V kanadském Ontariu vzrostla cena elektřiny kvůli OZE o více než 80 procent za posledních 12 let. Přes markantní růst cen je však podíl obnovitelných zdrojů v těchto státech a provinciích hluboko pod sto procenty.

Stev Goreham, který je výkonným ředitelem nepolitické Americké koalice pro klimatické vědy (na Wikipedii zde), na závěr varuje, že není jisté, zda snaha o stoprocentní zavedení OZE bude mít nějaký měřitelný vliv na klima. Ale zcela jistě bude mít vliv na prudký růst cen elektřiny.

Mohlo by vás zajímat:
Patami k výbuchu a zavřete oči
O uhlí se často lže
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme