Doba čtení:3 m, 29 s
Sedmnáct z devatenácti členů uhelné komise již prezentovalo principy, ze kterých budou vycházet při své práci. Co se z nich dá vyčíst?
Každý, kdo četl na stránkách irozhlas.cz anketu (zde) mezi členy Uhelné komise, si jistě všiml toho, že jednoznačně protiuhelné postoje otevřeně deklarují jen dva její členové. Nepřekvapivě je to Jan Rovenský z Greenpeace a Jiří Koželouh z Hnutí duha. Ti chtějí používání uhlí zakázat co nejdřív s tím, že první odstavené bloky by si rádi odškrtli už v roce 2023. Postoje ostatních lidí v komisi jsou, alespoň podle jejich odpovědí, podstatně racionálnější. Ale také jen dva z nich rovnou říkají, že považují za nezbytné využívat uhlí dále po roce 2040. Krajní pozice jsou tedy vyrovnané. K jakým pólům se kloní ostatní členové?
Sociální dopady
Více než polovina členů komise do své anketní odpovědi zakomponovalo důraz na sociální dopady odklonu od uhlí. Kromě sociálních dopadů ve třech těžebních krajích respondenti připomínali i důležitost zachování cen elektřiny a plynu. Problematika udržení životní úrovně bude zřejmě hrát velkou roli při posuzování uhelného exitu. Dokonce zřejmě ještě větší, než samotné technologické možnosti náhrady spalování uhlí.
Čtěte také:
Česko páchá energetickou sebevraždu
Hysterie kolem CO2: jen omyl, nebo podvod?
Přitom při výhradně odborném posuzování, jaké slibuje ministr Richard Brabec, tomu určitě mělo být naopak. Nejdřív zjistit technologické a investiční možnosti a s ohledem na ně stanovit datum exitu. To pak případně upravovat kvůli nezbytným termínům přípravy sociálních opatření a hledání dalších investičních prostředků, které si vyžádá negování nepříznivých dopadů, jako je třeba růst ceny elektřiny. „Nejdřív je nutné jednoznačně říci, jakými zdroji je ČR schopna zajistit bezpečnou a spolehlivou dodávku energií za přijatelné ceny,“ upozornil v té souvislosti ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Cenu energií ve svých odpovědích zmínil i Zdeněk Osner z Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky a prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
O tlumení sociálních dopadů mluví dokonce i Rovenský s Koželouhem. Jejich pohled ovšem zatím zahrnuje pouze restrukturalizaci těžebních krajů. Nikoli už celorepublikové dopady růstu cen elektřiny. Podle zkušeností sousedního Německa má přitom vynucená vysoká cena elektřiny podstatný dopad na konkurenceschopnost firem, tím pádem i zaměstnanost a podle německých statistik již funguje jako jeden z důvodů k emigraci německé střední třídy i milionářů z domoviny. V posledních letech jich již odešly statisíce.
„Klíčový je také dopad změn v energetice na koncové spotřebitele, kterým musí být zachovány dostupné ceny tepla a elektřiny,“ říká proto realisticky hejtmanka Karlovarského kraje, Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Význam dálkových dodávek tepla si uvědomuje i náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka, když v anketě rozhlasu popisuje situaci v jediném černouhelném kraji ČR: „Je na něm (černém uhlí) závislých více než 700 tisíc obyvatel s centrálním vytápěním a více než 100 tisíc pracovníků v hutnictví, které se bez černého uhlí rovněž neobejde.“ Unucka druhou částí své odpovědi připomíná zároveň i dopady do dalších odvětví.
Na kvapík to nevypadá
Jestliže 11 z 19členů komise zdůrazňuje sociální ohledy, jen těžko může takový orgán navrhnout nějaký extra brzký termín ukončení používání uhlí. Aby se regiony dobře připravily, aby se rozeběhly všechny potřebné programy, aby byl dostatek peněz na podporu postižených krajů – nic z toho v byrokracií zahlceném státě, jakým je i Česko, nebude postupovat rychle.
Komise má svůj závěr předložit vládě za rok. Pak jej projednat vláda, dost možná dojde i na parlament. Ostatně takový zásah, takový bezprecedentní plošný zásah do života lidí a podnikatelského prostředí by parlament projednávat měl a měl by k němu také přijmout zákon. I kdyby však o uhlí měla rozhodnout jen vláda, dá se s tím počítat do konce roku 2020. Možná později. Pak se teprve rozeběhne příprava konkrétních podpůrných programů, kterými by podle některých členů komise měla navrhnout také. V každém případě je těžko představitelné, že by některý z potřebných nových programů mohl začít fungovat před polovinou roku 2021, spíš později.
Zástupci zelené lobby, kteří v komisi žonglují s termíny jako 2023 pro odstavení prvních elektráren a 2030 pro ukončení používá uhlí v domácnostech, tak jen těžko myslí své sociální ohledy vážně. Nebo své termíny podstatným způsobem přehodnotí.
Druhý díl článku si na iUHLI.cz můžete přečíst zítra.
Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Nejlepší podzemní sklápěčka na světě
Mobil ušitý horníkům na míru
VIDEO: Čínský titán na 16 kolech