Doba čtení:1 m, 32 s
Politici stále slibují, že budou nové obnovitelné elektrárny rychle růst a převezmou úlohu tepelných elektráren spalujících uhlí. Do roku 2030 má výkon obnovitelných zdrojů vzrůst na trojnásobek. Reálné kroky energetických firem ale ukazují něco jiného.
Řada firem již oznámila výrazné snížení původně oznámených zelených cílů. Náklady na vybudování obnovitelných zdrojů (OZE) totiž rostou, což v kombinaci s klesající cenou elektřiny snižuje jejich rentabilitu.
Norská státní společnost Statkraft, která je největším producentem zelené energie v Evropě, oznámila, že musí snížit své cíle pro budování nových obnovitelných kapacit. Stejné oznámení vydal španělský energetický gigant Iberdola, který své úsilí zaměří spíše na investice do elektrizační soustavy. Také dánská společnost Ørsted, která je největším provozovatelem offshore větrných parků na světě, snížila své cíle v instalovaném výkonu svých větrných zdrojů do roku 2030 o deset gigawattů. Loni byla navíc nucena zrušit výstavbu větrných parků u pobřeží amerického státu New Jersey a musela odepsat pět miliard dolarů (114 miliard korun). Rovněž italská společnost Enel přehodnocuje své zelené závazky. Původně chtěla do obnovitelných zdrojů investovat do roku 2025 sedmnáct miliard eur, nově to má být 12,1 miliardy eur (299 miliard korun) až do roku 2026, napsal server hrot24.cz.
Vláda chce urychlit výstavbu solárů a větrníků
Již nyní je tak jasné, že měli pravdu ti, kteří varovali, že ambiciózní zelené plány jsou utopií. Stále větší podíl OZE v energetickém mixu výrazně zatěžuje přenosové a distribuční soustavy a vyžaduje mnohamiliardové investice. Závislost OZE na počasí zároveň vynucuje výstavbu dostatečné záložní kapacity v řiditelných zdrojích. Experti proto hovoří o tzv. duální energetice, která je ze své podstaty neúměrně drahá. Dalším problémem je, že celý segment z velké části ovládá Čína, což pro Evropu znamená vysoké riziko závislosti.