Doba čtení:4 m, 3 s
Aktivistické skupiny si srdce Čechů nezískaly ani zdaleka. Jasně to vyplývá z průzkumu agentury Median. Vyčíst se z něj však dá v tomto směru ještě víc.
Průzkum „Postoje české veřejnosti k energetické koncepci a těžbě uhlí“, o jehož výsledcích informuje agentura Media zde, je možné číst dvěma způsoby. Referovat o něm suše jako o celku, nebo případně z něj vypreparovat to, co se shoduje s tím kterým názorem a tímto pohledem o průzkumu referovat. Druhá možnost pak je číst průzkum jako návod, kde je potřeba přidat ve „volební kampani“.
Čtěte také:
Proč plynaři platí reklamy na solární energii?
Boj s klimatem odkrývá absurdity i miliardový byznys
V čem by tedy mohl inspirovat zastánce ověřených energetických konceptů a v čem naopak jejich odpůrce? Co si z průzkumu může odnést klimatický alarmista a co klimatický realista? Námětů je ve zprávě o průzkumu dost.
Nejzajímavější vodítko je na samém konci zprávy, konkrétně na stranách 14 – 17. Výzkumníci tam přinášejí odpověď na to, jak lidé vnímají tři aktivistické skupiny – Fridays for Future, Limity jsme my a Extinction Rebellion (Rebelie proti vyhynutí).
První zjištění je, že ač se „Limity jsme my“ snaží již několik let velmi agresivními akcemi porušujícími zákony (například zde) pronikat do povědomí lidí, zná je jen 13 procent dotázaných. Mezi nimi je tato skupina „spíše sympatická“ 26 procentům a „velmi sympatická“ devíti procentům lidí. Dalších 28 procent z oněch 13, které vědí o její existenci, „Limitáře“ vnímá jako „spíše nesympatické“ (16%) a „velmi nesympatické“ (12%). Zbývá 30 procent, jež se nekloní ani na jednu stranu a posledních sedmi procent, jež neví. Z těchto čísle vyplývá, že má hnutí u veřejnosti jen zhruba 4,5 procenta sympatizantů. A to přesto, že se jejich nezákonným akcím dostává od aktivistických novinářů, včetně České televize, značné pozornosti.
Působení „Limitářů “ tak podle průzkumu zjevně působí především na lidi, kteří jejich násilné a nezákonné akce z nějakého důvodu již sledují. Potenciál k oslovení velkého množství lidí však zatím jejich činnost zřejmě nemá.
Ještě halasněji se snažila v loňském roce upoutat pozornost importovaná skupina Extinction Rebellion, do té doby v tuzemsku prakticky neznámá. I jejím akcím se dostalo mohutné mediální pozornosti. A to i přesto, že akce Rebelů mají proti Limitům téměř nulovou účast aktivistů. Limity dokáží jednou za rok dát dohromady několik stovek lidí, účast Rebelů se pohybuje o jeden a ž dva řády níž.
Na krátkost jejich působení v ČR je známost 10 procent docela slušný výsledek, zejména ve srovnání s Limity, které proti nim mají letitý náskok. Při srovnání sympatií však Rebelové již opět prohrávají. Mají jednoznačně nejhorší skóre, když jsou nesympatičtí 49 procentům lidí, kteří je znají. Sympatie jim vyjádřilo jen 28 procent dotázaných.
Jednoznačným vítězem ve známosti značky je studentský aktivismus Friday for Futures (Pátky pro budoucnost). Studentské stávkování „za klima“ a požadavky okamžité akce, či z vyjádření mluvčích plynoucí mezigenerační pnutí, dostalo tolik pozornosti ve všech médiích, že jejich známost 37 procent není překvapením. Sympatie a nesympatie jsou rozděleny téměř na polovic, když 33 procentům je akce nesympatická a 36 naopak sympatická.
Co zjištění průzkumu znamenají?
Výsledky průzkumu ukazují, že pro známost iniciativy není rozhodující dramatičnost jejích akcí. Můžete obsazovat rypadla, nebo se lepit k magistrále, ale neupoutáte tím zájem o vaši věc. Tím pádem nevyvoláte diskuzi. Jenže bez diskuze a zájmu nezískáte nejen pozornost, ale ani nové příznivce. To se podařilo pouze studentským aktivistům. Ovšem ve chvíli, kdy i oni začali podle vzoru své iniciátorky Grety ultimativně požadovat okamžitá opatření a rychlé výsledky, narazili na limit popularity.
Tím limitem je právě to, že žádná z ekologistických organizací skutečnou diskuzi nechce. Protože žádná z nich nezná skutečně funkční recept na svět bez fosilních a jaderných zdrojů energie. Proto jen chtějí nadiktovat své podmínky.
Jak z průzkumu vyplývá, je pro urychlené odstavování uhelných elektráren (do roku 2030) jen 20 procent Čechů. Dalších 10 procent se kloní k roku 2040 a šest procent je pro rok 2050. Tedy jen 36 procent lidí požaduje stanovení termínu „uhelného exitu“. Neurčovat termín uzavření naopak chce 35 procent lidí a dalších osm nechce provoz uhelných elektráren ukončovat vůbec. Zbývajících 21 procent neví.
Požadavky na odstavení uhelných elektráren do roku 2025, které požadují ultraortodoxní aktivisté, tedy nemá v české veřejnosti významnou podporu. Je dobře, že to politici konečně jasně vědí.
Klimatičtí realisté i alarmisté díky průzkumu také jasně vědí, jak jsou na tom. Obě strany teď mají potvrzeno, že musí znovu a znovu a ještě víc vysvětlovat a nabízet odpovědi na otázky. Konkrétně ve vztahu k uhlí jsou to zejména tyto: „Čím uhlí při výrobě elektřiny a tepla nahraíme?“ a „Bude to fakt fungovat?“.
Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Nejlepší podzemní sklápěčka na světě
Mobil ušitý horníkům na míru
VIDEO: Čínský titán na 16 kolech