Kdy budou muset těžaři převést peníze? Názory se různí

Ekologickým aktivistům je těžba a využívání uhlí trnem v oku. Foto: FB Limity jsme my

V rámci projednávání novely horního zákona se řeší i termín, kdy budou muset všichni těžaři převést na tzv. vázané účty peníze na budoucí sanace a rekultivace. Návrhy, aby byly posunuty termíny schválené vloni Vládou, vadí aktivistům z hnutí Duha.

Vláda loni v červnu schválila zkrácení původního termínu pro všechny druhy uhlí a některé další nerosty do 30. června 2022, pro zbytek do 30. června 2025. Nyní se však novela projednává ve výborech Poslanecké sněmovny a přicházejí návrhy, aby byly tyto termíny posunuty na později, aby se firmy nedostaly do ekonomických problémů. Například zpravodaj horního zákona, poslanec KSČM Leo Luzar ve svém aktuálním pozměňovacím návrhu navrhuje, aby byl termín posunut do 30. června 2027.

Čtěte také:
Ekokracie jde přes mrtvoly
Český premiér zelené Unii zase uhnul

Člen hospodářského výboru Luzar v podkladech pro budoucí jednání dolní komory argumentuje mimo jiné současnou pandemií koronaviru, která podle něj nutí těžební společnosti sáhnout do finančních rezerv. „Za této situace je třeba stanovit termín tak, abychom vyloučili či alespoň minimalizovali negativní dopad této povinnosti na fungování organizací a v konečném důsledku i na celou společnost. Termín 2027 se v tomto směru jeví jako dostatečně vzdálený, aby organizace měly dostatek času se na něj připravit,” uvedl v návrhu poslanec.

To se však nelíbí aktivistům z hnutí Duha. Energetický konzultant Miroslav Cerman pro ně vypracoval studii, v níž tvrdí, že „lze konstatovat, že z hlediska státu je v rámci principu péče řádného hospodáře nutné požadovat převedení finančních prostředků na sanace a rekultivace do 30. června 2022 na vázané účty, aby bylo eliminováno riziko přenesení odpovědnosti za škody na stát. Toto je zároveň možné bez toho, aby to mělo likvidační důsledky pro český hnědouhelný sektor.“

Cerman v analýze pro Hnutí Duha připomíná, že kolem roku 2024 bude ukončena těžba na lomu ČSA na Mostecku, který spravuje společnost Severní energetická ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Poukázal na to, že Severní energetická je součástí celé skupiny Sev.en Energy. „Je nutno zdůraznit, že z ekonomických benefitů těžebních společností profituje celá skupina Sev.en, nicméně za jejich závazky neručí,” napsal Cerman.

Těžaři: Odvádíme státu miliardy

Mluvčí Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová ČTK řekla, že jakékoli zkracování termínu firma vnímá jako neodůvodněný tlak na těžební společnosti, které plní všechny své povinnosti, odvádějí miliardové odvody státu a garantují zaměstnanost pro tisíce lidí ve strukturálně postižených regionech.

„Vždy jsme dodržovali a dodržujeme všechny povinnosti plynoucí ze státem schváleného a kontrolovaného plánu sanací a rekultivací, tedy i tvorbu rezerv na sanace a rekultivace. Např. na lomu ČSA už je více jak polovina dotčených ploch zrekultivována. A splníme i budoucí zákonné závazky,“ uvedla Sáričková Benešová s tím, že pro představu jen v loňském roce odvedla Sev.en Energy do veřejných rozpočtů na 6 miliard korun a nikdy v minulosti nezaznamenala při kontrole stavu účtů určených na sanace a rekultivace jedinou výtku či opatření ze strany báňské správy.

Navíc zmíněná novela horního zákona vznikla za zcela jiné celospolečenské a ekonomické situace a s ohledem na předpokládaný propad HDP ve střednědobém horizontu by bylo vhodné znovu vyhodnotit její možné dopady na dotčené společností těžebního sektoru. Lze totiž předpokládat, že by byly zásadní. Z tohoto důvodu je tedy nutné nejdříve zahájit diskusi se státem o jeho potřebách v oblasti energetiky a až následně řešit technické prostředky k jejich naplnění, tedy i horní zákon,“ dodala Sáričková Benešová.

Předseda představenstva Těžební unie Pavel Fiala uvedl, že nelze problematiku posuzovat pouze prostřednictvím těžby hnědého uhlí. „Takový pohled je hrubě vytržen z kontextu. Novela se dotkne stovek těžebních firem, které těží také neenergetické suroviny a jakékoliv zkrácení převodu rezerv proti původně plánovanému roku 2035 pro ně může být likvidační,” zdůraznil. Unie sdružuje přes 100 organizací, mimo jiné těžaře štěrkopísku, kamene a dalšího stavebního materiálu.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) před loňským projednáváním novely vládou ČTK řekl, že novela má pomoci státu eliminovat případné budoucí výdaje ze státního rozpočtu na odstraňování následků hornické činnosti a likvidace dolů a lomů v případě nezodpovědného hospodaření těžebních společností. Dokument také ruší pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Novela se však netýká prvního pětiletého období, které začalo v roce 2017.

Mohlo by vás zajímat: