Malolom Leontýna

Dnešní dvojčata Stanislava Štýse zachycují malolom Leontýna, který se rozkládal na okraji Duchcova. Na černobílém snímku byl zachycen v roce 1915.

Na rozdíl od ostatních lomů, je zajímavý tím, že tehdejší odvedence na frontu částečně nahrazovali ruští zajatci, kteří měli kromě těžby pracovat i na rekultivaci. Stejně jako se přesně neví, kdy se na Mostecku začalo těžit uhlí, není zcela jasné, kdy započaly první rekultivační práce. V roce 1854 byly rekultivační činnosti ošetřeny patentem v říšském zákoníku. Stanovilo se v něm, jak nakládat s půdou uvolněnou pro těžbu uhlí, řešila se její náhrada a dále se nařizovalo její navrácení do původní podoby. V roce 1908 byla v Duchcově zřízena rekultivační filiálka zemědělské rady. Z dobových záznamů víme, že tehdy bylo zrekultivováno 448 hektarů a do roku 1929 bylo z celkových 3 372 zdevastovaných hektarů zrekultivováno 1 369. Po dobu první světové války i po jejím ukončení bylo na rekultivační práce využíváno ruských válečných zajatců.

Zlomovým momentem pro rekultivace byl rok 1951, kdy vzniklo rekultivační oddělení, v roce 1957 pak rekultivační a zemědělský závod v Teplicích. V roce 1959 byl připraven první tzv. Generel, což byl dle tehdejší terminologie základní projekt většího objektu, týkající se rekultivací Severočeského hnědouhelného revíru. Plány na rekultivace tehdy původně realizoval v roce 1961 podnik SHD – Rekultivace v Teplicích a následně Báňské stavby Most a od roku 1967 Rekultivační výstavba Most. Náročnější rekultivační projekty se začaly objevovat až po roce 1963.

Mohlo by vás zajímat:

Na výsypce dnes přistávají letadla
Dříve měsíční krajina, dnes poklad přírody
Z dolu ve Virginii udělali golfové hřiště