Dnešní dvojčata Stanislava Štýse zachytila vnitřní výsypku bývalého lomu Obránců míru. Snímek s kukuřičným polem je z roku 2010, druhá fotografie, která vypadá spíš jako z jiné planety, byla Stanislavem Štýsem pořízena již v roce 1993.
Vznik výsypky Obránců míru provází z báňského hlediska zajímavá skutečnost. Tou je propojení dvou lomů – lomu ČSA s bývalým lomem Obránců míru. Tím vznikla z pohledu zahlazení následků těžby pouze jedna zbytková jáma, která umožní vznik rozsáhlému jezeru.
Čtěte také:
Po Rudém severu se dnes procházejí turisté
V měsíční krajině rostou stromy
Těžba na Dole Obránců míru skončila v roce 1982 a od ledna 1983 došlo ke spojení zbývajících provozů s lomem ČSA. Vyuhlená jáma byla poté využita jako výsypka a zasypávána zeminami z lomu ČSA. Na vrchní etáže výsypky Obránců míru byly poslední zeminy směrovány zhruba před deseti roky a mohly být tak zahájeny rekultivační práce na celé výsypce.
Díky citlivému přístupu rekultivační praxe je dnes výsypka hojně zazvěřená a stala se rájem vodního ptactva. Všechny ukončené zemědělské rekultivace jsou dnes již využívány k zemědělskému hospodaření a plní tak svou produkční funkci v krajině. Starší lesní porosty jsou součástí lesního půdního fondu. Rekultivace řešila i konečné odvodnění výsypky. Krajinná struktura výsypky a její kompozice se zastoupením travních porostů a lesních skupin utváří jedinečná zákoutí a umožňuje zajímavé pohledy na rekultivovanou krajinu orámovanou vrcholy Krušných hor.
Mohlo by vás zajímat:
Po bagrech zůstaly mokřady a čistá voda
Ze starého lomu je špičkové golfové hřiště
VIDEO: Jezero Most napuštěné za minutu