Doba čtení:3 m, 18 s
Všichni, kdo sází na obnovitelné zdroje energie, by se měli podívat na aktuální německé statistiky. Rozdíl mezi tamní spotřebou a výrobou z OZE je bez nadsázky do nebe volající. Země má přitom v OZE vyšší instalovaný výkon, než v těch konvenčních.
Tristní. Tohle slovo přesně vystihuje, jakou měrou přispívají obnovitelné zdroje k německé energetické bilanci. Kdokoli chce budoucnost jakékoli země spojit s dodávkami elektřiny z OZE, musí si konečně uvědomit, že minimálně ve středoevropské energetice nemohou hrát klíčovou roli. Údaje z Německa totiž důrazně připomínají, že zkratka OZE ve skutečnosti také znamená Občasné Zdroje Energie, jak upozornil v rozhovoru člen spolku Jaderní veteráni Jiří Marek (zde).
Čtěte také:
Němečtí zelení chtějí během 100 dní zachránit klima
Němci směřují k energetické závislosti
Ač jsou údaje z německého webu Agora-energiewende (zde) veřejně přístupné, zdá se, že tyto vědomosti zůstávají mimo zájem tvůrců většiny volebních programů. Stránky přitom nabízejí údaje za posledních pár dnů, za uplynulých sedm dnů, za 31 dnů a za uplynulý rok, případně za individuálně nastavené období. Poskytují tak velmi kvalitní a rozsáhlé informace o tom, jak se vyvíjí spotřeba, kdy a jakou měrou k jejímu uspokojení přispěly jednotlivé typy zdrojů. Sleduje také emise CO2.
Z dat – jež web získává on-line – je jasně patrné, že v období od 12. října do 12. listopadu letošního roku obrovská baterie německých OZE s instalovaným výkonem vyšším než 110 gigawatt dokázala jen ve třech případech dodat tolik elektřiny, aby pokryla noční spotřebu. Ovšem jen za předpokladu, že by elektřinu dokázala dodat v noci. Čehož bez fotovoltaiky není schopna. K reálnému pokrytí denní spotřeby Německa se však jeho OZE nepřiblížily ani vzdáleně.
Pohled na údaje o výrobě a spotřebě v období od 5. listopadu do 12. listopadu také připomíná, že zimní měsíce, které nadcházejí, nejsou pro dodávky z OZE dobrým obdobím. V tomto období totiž není výjimkou, když dodávky z OZE klesnou k deseti procentům jejich instalované kapacity (například zde). Což se netýká jen Německa, ale samozřejmě také Česka.
Aktuální grafy z Agora-energiewende upozorňují kromě výkyvů OZE ještě na jednu skutečnost, jež ale zatím stojí mimo zájem politiků. Rozdíly v dodávce elektřiny z fotovoltaiky a větru jsou totiž tak obrovské, že není možné postavit energetický mix jen jádru a OZE. Pro jeho doplnění, jako zálohu na překlenutí nedostatku energie z OZE, chtějí politici využít plyn. Pohled na graf níže se zobrazením jednotlivých zdrojů však ukazuje, jak obrovskou roli by najednou plyn v Německu hrál. Při současných záměrech německých zelených vlád by musel nahrazovat celou šedou masu, jež představuje konvenční zdroje.
O tom, že OZE v Německu nedokážou pokrýt potřebu ani v průběhu letošního léta, jsme psali například zde a zde.
Graf výše má přesah i do České republiky. Tuzemská situace je totiž v principu obdobná, jen s tím rozdílem, že neodstavujeme jádro. Zato jsou naše vlády ochotné uvažovat o tom, že uhlí odstavíme ještě dřív, než Německo. Což by znamenalo, že plyn musí v podstatě pokrýt více než 40 procent výkonu, který nyní dodávají uhelné elektrárny. A k tomu mít kapacitu, jež by byla schopná vykrývat období kdy OZE dodávají málo, nebo nic. Těchto zdrojů přitom bude přibývat, protože je to politická vůle.