Ovlivňují „větrníky“ počasí? Vědci se moc neshodují

Ministerstvo i odborníci vyvrací obavy z toho, že německé větrné elektrárny ovlivňují počasí v Česku, napsaly HN. Ale jaké vlastně mají odborníci názory na působení „větrníků“ na počasí?

Prší kvůli větrným elektrárnám více, nebo méně, případně pořád stejně? Přispívají k požadovanému ochlazování, nebo naopak k oteplování? Oficiální teze v Evropské unii zní, že jestli nějaký vliv na počasí větrné elektrárny (VTE) mají, je zcela marginální. S tím obvykle souzní i další zveřejňované údaje od vědeckých autorit. Existují ovšem i vědci, kteří mají názory jiné, až přímo opačné. Kde je pravda, není v laických silách rozlišit. Jasno do celé záležitosti by mohla vnést jen nová studie, včetně skutečných měření a pozorování a ne jen počítačové modelování, na níž by se podíleli zástupci obou táborů. Bohužel, nic takového se zatím nechystá, protože VTE jsou jedním za kamenů unijní zelené víry a jako takové je není možné jakkoli zpochybňovat…

Čtěte také:
Co se o obnovitelných zdrojích neříká a nepíše I.
Co se o obnovitelných zdrojích neříká a nepíše II.

Podívejme se tedy sami na čtyři materiály, které se loni a letos na téma vlivu větrníků na počasí objevily a zkusme je porovnat. Tábor marginálního vlivu pro tento účel reprezentuje David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd (zde na iUHLI a zde), tábor znatelného negativního vlivu pro nás představuje  Cristina L. Archerová a její výzkumy (článek česky zde) a David W. Keith se svými studiemi (zde), o kterých jsme se již na iUHLI.cz zmiňovali zde.

David Hanslian sám výzkum možného dopadu VTE na počasí nezkoumá, ale probral se značným množstvím odborných materiálů, jejichž seznam je na konci druhého odkazu. Z jejich zjištění vychází. V rozhovoru, který s námi vedl v září loňského roku, připustil možnost ovlivnění počasí ve větší míře při extrémních scénářích, tedy při velmi vysokém počtu vrtulí. V článku, který vyšel na začátku letošního července, vysvětluje své vývody podrobněji, než je možné v běžném rozhovoru.

„…dochází k závěru, že maximální možné globální využití větrné energie se pohybuje řádově na úrovni desítek terawatt (TW) kontinuálního výkonu. Na základě této i jiných prací (např. 14) se jeví, že obecné klimatické dopady využití větrné energie na takto masivní úrovni již nemusejí být zanedbatelné. Jejich rozměr se sice nachází obecně pod úrovní klimatických dopadů zvyšování koncentrace skleníkových plynů, řádově však mohou být až srovnatelné. Změny teploty či srážek se však v tomto případě pohybují oběma směry a v různých regionech se navzájem liší,“ popisuje například, kdy by k ovlivnění počasí ve velkém rozsahu mohlo dojít.

„Vliv větrných farem na klimatické podmínky vzdálenějších regionů je podle dostupných výzkumů v současné době zanedbatelný. Při dalším rozmachu využití větrné energie nelze rozpoznatelný vliv na klima vyloučit, ten však bude zřejmě vždy hluboko pod úrovní dopadů zvyšování koncentrace skleníkových plynů,“ shrnuje jednoznačně problematiku Hanslian. A navazuje tak, jak se sluší a patří na vědeckého pracovníka: „I přesto je na místě těmto otázkám věnovat pozornost, zejména v případě skutečně rozsáhlé výstavby větrných elektráren v určitém regionu (například v prostoru Severní-ho moře). Je nepochybné, že výzkum na toto téma bude nadále pokračovat.“ Čili svůj názor má, ale zřejmě se nijak neuzavírá dalším poznatkům na toto téma.

Jak v rozhovoru, tak ve vlastním článku Hanslian připouští zpomalení pohybu vzduchu za vrtulemi, které se postupně vytrácí. A nepovažuje jej za problém. Stejně tak ohřívání vzduchu v prostoru velkých větrných farem v noci až o stupně Celsia. V průměrných hodnotách však toto mísení chladného vzduchu u země s teplým vzduchem ve vyšších vrstvách mění teploty jen o desetiny stupně a jen v okolí farmy.

Opačné poznatky publikoval tým profesora aplikované fyziky Davida Keitha na webu The Harvard Gazette v loňském roce. Podle něj jsou v rámci desetiletí v některých parametrech účinky větrných elektráren horší, než u uhlí. V rámci tisíciletí však jsou jejich dopady „enormně“ nižší. Což je ovšem zcela jiný pohled, protože případný vliv VTE v nadcházejících letech jaksi nemůžeme pominout.

Zjednodušeně řečeno, podle Keithova týmu, větrné farmy samy ohřívají vzduch okolo sebe a míchají ho se vzduchem ve vyšších vrstvách. Podle studie tak dokonce farmy přispěly víc k oteplení, než k ochlazení klimatu. Autoři studie zároveň upozorňují, že jejich práce nemá být považována za zásadní kritiku větrné energie, ale že by měla být prvním krokem, aby se hodnocení dopadů obnovitelných zdrojů dělalo odpovědněji, než dosud.

Cristina Archerová je zástupcem vedoucího oddělení větrné energie u Center for Carbon-free Power Integration (CCPI, Centrum integrace bezuhlíkové energie) a profesorkou University Delaware. Již v roce 2018 poukázala na to, jakým mechanismem pole VTE zabraňují srážkám v průniku nad pevninu. Její práce přitom původně směřovala k tomu, jak chránit americké pobřeží před ničivými hurikány. K čemuž by farmy VTE na moři mohly přispět. Jenže německé, dánské či nizozemské pobřeží hurikány nedevastují. Tam jen srážkové fronty přicházejí i vodu, kterou větrníky vytlačí do vyšších vrstev atmosféry.

„Čím vyšší jsou věže větrníků a čím větší je průměr rotorů, tím větší je jejich redukční vliv na dešťové srážky,“ uvedla Archerová v článku v online „Renewable Energy Magazine“ z března loňského roku. To znamená, že tím méně srážek za nimi spadne. Což je ovlivnění počasí docela podstatné.

A teď zkusíme odpovědět na otázky z úvodu. Co se týká oteplování, je zřejmé, že k němu v současnosti skutečně VTE přispívají. Otázkou zůstává, jak moc. V případě případného zvýšení srážek se zdá evidentní, že to se za vrtulemi nekoná. Jestli se tam něco koná, je to naopak sucho. Ale na tom zase není vědecká shoda. Což už ve spojení s používáním prudce skleníkového plynu fluoridu sírového – SF6 (zde) ve větrných elektrárnách a praktické nerecyklovatelnosti jejich rotorů může zavdávat docela slušné důvody k rezervovanému přístupu k VTE. I bez započtení estetického hlediska.