Půda na rekultivacích lomu ČSA má parametry orné půdy

Vše, co v budoucnu na rekultivacích vyroste, bude zdravé a nezatížené stopovými prvky. Foto: Sev.en energy

Rekultivované plochy v okolí lomu ČSA mají z hlediska výskytu škodlivin parametry orné půdy v biokvalitě. Nachází se v nich jen minimální množství nežádoucích stopových prvků, kterých je jinak půda ve městech plná. Vyplývá to z výzkumu, který si nechalo vypracovat oddělení rekultivací a pozemků lomu ČSA ze skupiny Sev.en Energy.

„Cílem výzkumu, který probíhal v průběhu celého roku 2019, bylo především zjistit, jak moc má vliv využívání kompostu na zvyšování kvality půdy na rekultivovaných plochách,“ vysvětlil pedolog Michal Řehoř z Výzkumného ústavu hnědého uhlí, který celý výzkum vedl. Vylepšování půdy kompostem je jeden z mála faktorů, jak lze ovlivnit podmínky pro růst vegetace na výsypkách. Otázka pro výzkumníky také zněla, jak dlouho takto vylepšená půda vydrží. Testovaly se různé plochy na vnitřní výsypce lomu ČSA na rozloze zhruba 160 hektarů. „Vzorky jsme odebírali každých čtvrt roku na dvou rozdílných testovacích plochách. Při této příležitosti jsme zároveň měřili stopové prvky v půdě. Z výsledků vyplynulo, že půdy na výsypkách nejsou kontaminované a v některých parametrech dosahují po aplikaci kompostu kvality orné půdy,“ doplnil Michal Řehoř.

Čtěte také:
Rekultivační stádo hlásí nové přírůstky
Do rekultivací proudí od revoluce miliardy

Z hlediska obsahu stopových prvků se půdy testovaly na obsah arzenu, kadmia, chromu, niklu, mědi, kobaltu a dalších v rozsahu odpovídajícím současné legislativě. U žádného z těchto prvků nebyly naměřeny nijak významně vysoké hodnoty, naopak jejich množství bylo u řady prvků hluboko pod stanovenými limity. U arzenu všechny překvapil fakt, že naměřené množství neodpovídalo ani obvyklým hodnotám běžným v celé oblasti Podkrušnohoří.

„Arzen tvoří v půdě pod Krušnými horami přirozené geologické pozadí a jeho výskyt je jen minimálně ovlivněn lidskou činností. Na rekultivovaných výsypkových plochách jsou třetihorní půdy 15 až 20 miliónů let staré, v té době Krušné hory jako pohoří neexistovaly.  V okolí měst pod Krušnými horami se ale jedná o čtvrtohorní půdy řádově mladší, kde se arzen vyskytuje přirozeně,“ vysvětlil Michal Řehoř, proč mají půdy na rekultivacích tak čisté složení. „Výsledky výzkumu nás mile překvapily. Můžeme dnes předpokládat, že vše, co na rekultivacích vyroste, je zdravé a nezatížené stopovými prvky,“ komentoval výsledek výzkumu s potěšením Jiří Křen, technik projektů rekultivací lomu ČSA.

Výzkum na dalších rekultivovaných plochách bude pokračovat i v následujících letech.

Mohlo by vás zajímat:
Dvousetmetrovému obrovi ušili nový kabát
Tohle monstrum zvládne i dítě
Hnědé uhlí jako přírodní hnojivo