Doba čtení:2 m, 24 s
Uhelná komise má pro vládu podrobný „jízdní řád“ útlumu a náhrady uhelných zdrojů. Vybudování nových zdrojů je podmínkou pro dodržení uhelného exitu v roce 2038. Reálnost termínu se bude průběžně přezkoumávat.
„Do roku 2050 investuje Česko do dekarbonizace a nových zdrojů 355 miliard korun,“ řekl ministr průmyslu Karel Havlíček na dnešní tiskové konferenci, na které ohlásil závěry Uhelné komise. Ta doporučila vládě, aby země opustila uhlí k roku 2038. Nezbytnou podmínkou je však vybudování odpovídajících náhradních energetických zdrojů. Včasné postavení nového bloku v Dukovanech není odkladem zahájení tendru podle Havlíčka ohroženo. „Máme detailně popsané, jak se bude uhlí nahrazovat. Stále se počítá s 22 až 22 tisíci megawatt instalovaného výkonu,“ připomněl ministr.
Čtěte také:
Unucka: Uhelný exit v roce 2033 je naprosto nereálný
Kvůli nedostatku materiálu budou zdražovat stavby
Komise považuje za nezbytné podmínky pro ukončení používání uhlí n také transformaci teplárenství a zachování předpokládaných finančních prostředků pro přeměnu uhelných regionů.
Pro termín 2038 hlasovalo 15 členů komise, dva se zdrželi a dva byli proti. Kdo jak hlasoval, ministr nezveřejnil. Uvedl však, že ministr životního prostředí Richard Brabec byl pro konec uhlí v roce 2033. „Tento termín by byl technicky možný, ale stálo by nás to o 120 miliard korun víc při úspoře pouhých 16 milionů tun CO2,“ poznamenal k tomu Havlíček.
Uhelná komise bude pokračovat v práci, aby precizovala náležitosti uhelného útlumu. Zřejmě půjde i o průběžné přehodnocování konečného termínu, které Komise vládě doporučuje minimálně každých pět let. V jeho výsledcích se může odrazit i růst ceny emisních povolenek, jež mohou uhlí učinit ekonomicky neúnosným ještě dříve, než v roce 38. „Může se stát, že budeme vývojem donuceni k jinému scénáři. Pak nás to ovšem bude stát daleko víc peněz a staneme se také energeticky nesoběstačnými, s čím nemůže žádný ministr průmyslu souhlasit,“ vyjádřil se k možnému progresivnímu vývoji Karel Havlíček.
„Uvažovali jsme o všech rizicích. Po zhruba roce jsme dospěli k roku 2038 jako bezpečnému termínu. Pokud budou vybudovány dostatečné náhradní zdroje,“ prohlásil šéf ČEPS Martin Durčák. „Počítáme s tím, že co je nyní nevýhodné, bude za čas ekonomicky velmi výhodné. Ale je v tom velká nejistota, protože nikdo neví, kdy to bude,“ dodal šéf ČEPS na adresu nových energetických technologií.
Vysoká nejistota se podle Durčáka týká také možností exportu a importu v rámci EU. „Mezi lety 2018 a 19 poklesla ve Francii a Španělsku exportní kapacita 80 terawatt hodin, což zhruba odpovídá tuzemské výrobě. I proto je potřeba termín uhelného exitu průběžně přehodnocovat,“ upozornil ještě šéf ČEPS.
Uhelná komise pracovala téměř rok a půl. Na její práci se podílelo ve třech pracovních skupinách asi 50 lidí. Diskutovalo se 42 variant v pěti scénářích. Konečné rozhodování se týkalo roků 2033; 2038 a 2043. Signifikantní byl podle ministra Havlíčka pohled ČEPS.