Uhelná komise v září zprávu vydá jen těžko

Jiřina Jílková upozorňuje, že kvůli koronaviru cena emisních povolenek poklesla o více, než 10 eur za tunu. Foto. Jiřina Jílková

Pracovní skupiny nepracují, dubnové zasedání komise kvůli karanténě neproběhlo. Rozhodnutí o posunu termínů je na předsedajících ministrech. „Harmonogram odchodu od uhlí bude ekonomickými dopady epidemie koronaviru patrně ovlivněn,“ říká v rozhovoru pro náš portál Jiřina Jílková, členka Uhelné komise z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. 

Může současná karanténa kvůli koronaviru zdržet práci Uhelné komise? Nebo se pořád počítá s termínem pro vydání vaší zprávy v září, jak o tom mluvili předsedající ministři?

Pro odpověď na tuto otázku nemám dostatek informací. Páté zasedání Uhelné komise původně plánované na 6. dubna bylo odloženo. Ustala též činnost pracovních skupin. Rozhodnutí o případném posunu termínů je na předsedajících ministrech, ale reálně vidím termín září pro vydání zprávy jako těžko možný.

Celkové náklady na český uhelný exit budou obrovské, jejich výši by měla dát dohromady právě Uhelná komise. Obrovské náklady bude však vyžadovat také sanace škod po koronaviru. Může tím pandemie nějak ovlivnit český odchod od uhlí?

Harmonogram odchodu od uhlí bude ekonomickými dopady epidemie koronaviru patrně ovlivněn. Ale odchod od uhlí nezávisí jenom na rozhodnutí o „uhelném exitu“. Silnými faktory jsou ceny povolenek na CO2. Ty v posledních týdnech výrazně poklesly – o více než 10 eur za tunu – hlavně díky snížení poptávky po elektřině. Někteří odborníci označují uhlíkový trh za první oběť krize. Tento faktor může dle mého odhadu ovlivnit úvahy o ústupu od uhlí možná více než vlastní rozhodnutí Uhelné komise.

Čtěte také:
Uhelná komise musí práci odevzdat později
Emise z energetiky klesají, z dopravy naopak rostou

Česko by podle Zeleného údělu Evropské unie mělo také přestat používat jakékoli fosilní palivo, tedy prakticky přebudovat své hospodářství, do roku 2050. Je to podle vás reálné při souběžném saturování škod po koronaviru?

Diskuse o Zeleném údělu už začala a bude hodně tvrdá, budou se při ní profilovat protichůdné názory. Ale nelze oddělovat Zelený úděl od diskusí o víceletém rozpočtu EU, od úvah o Fondu obnovy a restrukturalizaci ekonomiky.

Názor, že si země EU nemůžou dovolit současně sanovat škody z koronaviru a zároveň odstavovat fosilní paliva, protože na obojí prostě nemají peníze, má i řada poslanců Evropského parlamentu. Co si o tom myslíte vy?

Tahle odpověď souvisí s tou předchozí.  Zelený úděl není a nebude jenom o odstavování fosilních paliv, stejně tak i odchod od uhlí v České republice není jenom o uhlí. Hlavním prvkem celého příběhu musí být úvahy o podnětech pro inovace v ekonomice, pro její vyšší konkurenceschopnost. Do podpory ekonomiky budou směřovat obrovské prostředky. Poučíme se z krize v roce 2009 i z předchozích let? Problém sucha nezmizí, v letošním roce ho budeme hodně intenzivně vnímat. Infrastrukturní investice by měly směřovat k podpoře inovativních prvků v ekonomice. Podle premiéra jsou prioritními oblastmi voda, energie a potravinová bezpečnost – to jsou přece oblasti, kde je obrovský potenciál pro nová řešení. Doufejme, že diskuse nebude jenom o budování nádrží, nových bloků jaderné elektrárny a podpoře zemědělské „průmyslové“ výroby v současném modelu na velkých lánech.

Poslanci Evropského parlamentu mají jistě různé názory, ale připomínám iniciativu poslanců a firem publikovanou 14. dubna tohoto roku. Pascal Canfin – poslanec Evropského parlamentu a předseda jeho Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin –  zveřejnil výzvu nejenom poslanců, ale i představitelů velkého byznysu k takzvanému zelenému oživení (Green Recovery). Frans Timmermans nedávno slíbil, že Evropská komise vydá doporučení, ano, jenom doporučení, členským státům, jak sladit jejich podporu hospodářství s cíli Zeleného údělu.

V celé Evropské unii i v naší republice se bude konfliktu či synergii podpory ekonomiky po krizi a vizi nějaké přeměny ekonomiky (ať už mluvíme o přeměně směrem k udržitelnosti či ochraně prostředí nebo směrem k její inovativní výkonnosti) hodně diskutovat.

Rozhovor s Jiřinou Jílkovou o práci Uhelné komise jsme přinesli loni v říjnu. Přečíst si jej můžete zde.