Doba čtení:2 m, 22 s
Čím víc bude fotovoltaických panelů připojených k sítím, tím méně se budou majitelům vyplácet. Nebo jejich nasazení bude vyžadovat další investice, nebo další dotace. Dost možná obojí. Mohlo by to být jinak?
Fotovoltaika (FV) má být cestou k levné elektřině a energetické bezpečnosti. Zatím se však toto tvrzení nenaplňuje. Bez rozsáhlých dotačních programů by se totiž naprostá většina jejích panelů vůbec nedostala na střechy, ba ani do FV parků. Což samo o sobě legendu o výhodnosti tohoto způsobu produkce elektřiny výrazně zpochybňuje. Přetrvávající dotace i celonárodní povinná podpora občasných zdrojů energie (OZE), kterou platíme v ceně elektřiny všichni, jsou pokračováním v dlouhodobém trendu. A protože už je fotovoltaiky už i v tuzemsku docela velké množství, které má dále růst, musí se posílit sítě. Za desítky miliard korun ročně (OVĚŘ). Leč ani to ještě není všechno.
Analytické oddělení švédské banky SEB vypracovalo studii (zde), jež upozorňuje na to, že fotovoltaika bude potřebovat další podporu. Když je v nějakém státě, jako třeba v Německu, hodně fotovoltaiky a přijde slunečné počasí, začíná problém. Nadvýroba. Ta způsobuje dokonce dvojí problém. Pro správce sítí (v tuzemsku ČEPS) je nadvýroba řešitelná odstavením zdrojů a to dokonce i jinak protežované fotovoltaiky. Pro majitele FV panelů může nadvýroba znamenat pokles zisku, případně i ztrátu. Nebo také kompenzaci za odpojení od sítě. Záleží na tom, kdy se konkrétní zdroj připojil k síti a co si jeho majitel nasmlouval.
Co když se fotovoltaika nevyplatí?
Navzdory tomu, že žádné jiné zdroje, než občasné ty zdroje (fotovoltaika a vítr, OZE) žádné kompenzace nedostávají, sílí hlasy žádající jejich rozšíření. „Pokud instalaci nových zařízení nepodpoří dotace nebo smlouvy o nákupu elektřiny, snížená ziskovost fotovoltaických elektráren by mohla zcela zastavit německou solární expanzi,“ řekl například komoditní analytik švédské banky SEB Bjarne Schieldrop (zde).
Celý problém se dá pojmenovat Kam s ní? Protože právě tak stojí otázka. Kam s elektřinou z fotovoltaiky ve slunečných dnech? A ve větrných dnech s elektřinou z větrníků. Dotování dalšího rychlého růstu instalovaného výkonu FV elektráren problém nevyřeší, jen zvětší a ještě k tomu prodraží. Posilování sítí za stovky miliard, jež zajistí lepší distribuci elektřiny z OZE, je nejen drahé, ale také dlouhodobé. A zvýší cenu elektřiny. Rychlé budování bateriových úložišť by dávalo nějaký smysl, kdyby nebylo astronomicky drahé a neprohlubovalo již tak obrovskou závislost na Číně. (Navíc čínská výroba baterií produkuje značné množství oxidu uhličitého, jehož produkci mají FV zdroje posléze zastavit.) Ještě k tomu efektivitu těchto úložišť omezuje přirozená vlastnost OZE, tedy fakt, že dodávají elektřinu jen někdy. To je samozřejmě komplikace pro záměry akumulovat energii z OZE prostřednictvím výroby zeleného vodíku.
Řešení situace leží spíš ve změně přístupu k OZE a k jejich zapojení do energetického mixu. Jen tak je zřejmě možné se dostat k tomu, aby tyto zdroje v důsledku nepřinášely víc škody, než užitku. Zatím se však nezdá, že by většina politiků k podobnému závěru dospěla.