Doba čtení:2 m, 30 s
Ekologisté radí, jak má Česko přispět k dosažení zvýšeného podílu OZE do roku 2030. Navrhují jít cestou vyšší produkce CO2.
Vyjednavači EU se dohodli na tom, že do roku 2030 bude v EU 32 procent elektřiny pocházet z obnovitelných zdrojů (OZE). Je to o tři procenta méně, než navrhoval Evropský parlament, ale o pět procent víc, než bylo v původní dohodě, jež byla kompromisem členských zemí. Ekologistické organizace to považují za něco jako „dobrý první krok“, na který se bude navazovat dalšími a dalšími ambiciózními cíli. Současný podíl OZE na produkci elektřiny v Unii je 21 procent, což uvádí britská nevládní organizace Sandbag. Nad úrovní nově stanoveného cíle jsou přitom pouze tři země: Švédsko, Finsko a Lotyšsko.
Čtěte také:
O české energetice se rozhoduje v Berlíně
Kvůli podpoře OZE se zhroutí euro
„Tato dohoda je těžce vydobytým vítězstvím ve snaze o uvolnění skutečného potenciálu Evropy v přechodu k čisté energii,“nechal se slyšet eurokomisař pro opatření v oblasti klimatu a energetiku Miguel Arias Caňete.
Čeští energetici se naopak netají skepsí k dosažitelnosti dohodnutých čísel a minimálně názory energetiků v Polsku, Maďarsku, nebo na Slovensku se nemůžou od těch českých příliš lišit.
Že se v Bruselu stanovené cíle a realita v Česku můžou velmi rychle rozcházet, ukazuje i twitterové vyjádření šéfa ČEZ Daniela Beneše, nebo stanovisko Hospodářské komory. Podle Beneše Česku nezbude, než 20 terawatthodin vyrobených z OZE, se kterými stát počítal v roce 2040, mít k dispozici o 10 let dříve. Což si vynutí investovat celkově asi 1000 miliard korun, což podle ředitele ČEZ představuje asi 1,5 procenta HDP ročně. Hospodářská komora rovnou konstatuje, že nepovažuje za reálné mít v Česku větší, než 20procentní podíl elektřiny z OZE na hrubé konečné spotřebě.
Ekologistické organizace se ke skepsi energetiků staví odmítavě. „Technologický vývoj a s ním spojené změny v energetice totiž ukazují, že nezadržitelný rozvoj obnovitelných zdrojů v Evropě může nakonec politické cíle ještě překonat,” řekl například ČTK energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký. Podle něj má Česko potenciál především v biomase, větrných elektrárnách a ve fotovoltaice. „Když se podaří snížit spotřebu, bude stačit k naplnění cíle menší produkce OZE,“ poznamenal.
„Možnosti, které pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů v ČR máme, jsou dost omezené geograficky a z části i technicky. To s sebou nese obrovskou finanční náročnost naplnění ambiciózních cílů,” argumentuje nesouhlasně mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Poukazuje tím, mimo jiné na to, že větrné elektrárny vyžadují minimální průměrnou roční rychlost šest metrů za sekundu, což splňuje prakticky jen několik oblastí v českých pohraničních horách. Výkon fotovoltaiky v praxi omezuje počet slunečných dnů. Spalování biomasy zase zatíží ovzduší skleníkovým plynem CO2 a také souvisejícími škodlivinami ze spalování a také ze související dopravy.
Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
Běloruský gigant Belaz 75710