Doba čtení:4 m, 36 s
Ohlasy na doporučení německé „uhelné komise“ varují před nepříznivými dopady nejen na energetiku a její bezpečnost, ale i na ekonomiku a zaměstnanost v Německu. Varovné hlasy zní i z Česka.
Poslední jednání uhelné komise před tím, než v sobotu zveřejnila své doporučení spolkové vládě, trvalo 21 hodin. „Věcné a dobře zdůvodněné, ekonomicky rozumné a pro uhelné regiony užitečné kompromisní návrhy, které předložily průmysl, odbory a spolkové státy, často nebyly přijaty. I bez rozhodnutí Komise by dle plánů společností skončila výroba elektřiny z hnědého uhlí v Německu nejpozději do roku 2050,“ komentovali průběh jednání zástupci německé asociace hnědouhelného průmyslu (DEBRIV).
Čtěte také:
Německo určuje energetickou politiku EU
Německo skončí s uhlím do roku 2038
Německo by mělo přestat používat uhlí v energetice do roku 2038, ovšem již v roce 2022 má dojít k citelnému úbytku uhelné kapacity. To je zároveň rok, kdy se od sítě mají odpojit zbývající německé jaderné bloky. Energii nejsilnější ekonomice EU mají dodávat obnovitelné zdroje a plynové elektrárny, které by se podle komise měly urychleně začít stavět.
Ekologické organizace považují toto tempo opouštění uhlí za pomalé. Profesní organizace z oblasti energetiky naopak varují před možnými problémy.
„Rozhodnutí předčasně odebere Německu, jakožto průmyslové zemi, důležitý zdroj pro výrobu elektřiny. Zasahuje také výrazně do sociální struktury a tvorby přidané hodnoty v hnědouhelných revírech. Doporučení by vedlo k ukončení výroby elektřiny z uhlí v Německu o deset let dříve, než bylo v uhelných revírech plánováno,“ shrnuje výhrady stanovisko DEBRIV. Tento názor přitom není ojedinělý.
„Rozhodnutí uzavřít uhelné elektrárny bude mít významný dopad na podnikání hnědouhelných a energetických společností v Německu. Bude mít dopad na jejich zaměstnance i dodavatele i na celé hnědouhelné regiony. Vyvolá to kompletní restrukturalizaci, a to dříve, než to společnosti a regiony očekávaly,“ upozorňuje například Renata Eisenvortová, česká zástupkyně v evropském sdružení Eurocoal.
Návrh komise přitom počítá s investicemi 40 miliard eur (přes bilion korun) do spolkových zemí, jichž se ukončení těžby a používání hnědého uhlí dotkne. Kvůli propojení národních energetik však německé rozhodnutí ovlivní i podmínky v okolních zemích, včetně Česka. Především se projeví ve zvýšení cen elektřiny.
Elektřina zdraží i v okolních zemích
„Problém nevidím ani tak v datu konečného exitu od uhlí k roku 2038, do té doby lze strukturu energetiky výrazně změnit, ale spíše v časovém souběhu konce jaderných elektráren a počátku odklonu od uhlí. To bude znamenat citelný úbytek disponibilního výkonu v krátkém čase a tím tlak na růst cen elektřiny v celém středoevropském prostoru,“ komentuje závěry německé komise energetický analytik Jiří Gavor ze společnosti ENA. Nepochybuje však o tom, že Německo přeměnu vlastní energetiky zvládne.
„Kolem roku 2022 se zřejmě Německo z největšího čistého exportéra elektřiny stane jejím čistým importérem. To bude mít samozřejmě zásadní dopad na sousední státy i na trh s elektřinou ve střední Evropě. Je potřeba počítat s tím, že velkoobchodní ceny elektřiny porostou a v zimních obdobích, kdy nebude nad Německem ani svítit slunce, ani foukat vítr, bude mít střední Evropa potíže s vážným nedostatkem elektřiny,“ varuje před dopady pravděpodobného německého rozhodnutí ředitel Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek.
„Dopady na evropskou energetiku nepochybně budou. Jako příklad lze uvést růst ceny elektřiny. Urychlené odstavování uhelných elektráren by dle prvního návrhu uhelné komise a prvních odhadů mohlo vést v Německu v roce 2023 k nárůstu ceny elektřiny o 2,7 eura za megawatthodinu v základním pásmu,“ nepochybuje Eisenvortová. Česká zástupkyně ve sdružení Eurocoal současně upozorňuje na to, že Německo pro své občany i firmy bude za růst cen chystat kompenzace. Komise doporučuje snížení síťových poplatků, což by soukromým osobám mělo zlevnit elektřinu zhruba o pětinu. „Co ostatní země?“ ptá se proto s odkazem na v Evropě rostoucí energetickou chudobu.
Změní ještě Německo rozhodnutí?
Asociace DEBRIV již vyzvala spolkovou vládu, aby předložená doporučení přezkoumala z hlediska bezpečnosti zásobování Německa energií, a to za účasti všech dotčených stran.
„Je třeba znovu zvážit předčasné obětování konkurenceschopného průmyslového odvětví kvůli politickému cíli ochrany klimatu, vzhledem k tomu, že toto průmyslové odvětví je zodpovědné za méně než 0,5 procenta celosvětových emisí CO2 a protože tato oběť nepřispěje významně ke globální ochraně klimatu“, řekl hlavní jednatel DEBRIV Thorsten Diercks v Berlíně po zveřejnění doporučení uhelné komise.
„Navrhovaný přístup se jeví jako velmi ambiciózní, chce se skoro říci velmi odvážný, pokud ještě není k dispozici velkokapacitní ukládání energie, a dovozy elektřiny budou v následných letech problematické. Je také otázkou, jak drahý bude nakonec německý cíl být současně ekologickou i průmyslovou velmocí,“ vyjmenovává konkrétní úskalí celého projektu Renata Eisenvortová.
„Tuto proklamaci (o roce 2038) nelze brát příliš vážně, ve skutečnosti je tam obsažená revizní klauzulka, která umožňuje termín oddálit. Německo už přiznalo, že nesplní prakticky žádný ze svých cílů do roku 2020, a to včetně těch, které vyplývají z evropské legislativy. Proč by zrovna nějaký závazek do roku 2038 mělo splnit?“ upozorňuje na nevymahatelnost slibovaných kroků ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek. Současně pochybuje i o tom, zda Německo opravdu odstaví všechny své jaderné elektrárny v roce 2022, jak plánuje.
„Z dokumentu uhelné komise navíc vyplývá, že povolená těžba hnědého uhlí v Německu by stejně skončila v průběhu čtyřicátých let, takže je to celé hlavně záminka pro to, aby Německo mohlo začít ještě více a masivněji dotovat přes elektřinu svůj průmysl, což právě uhelná komise také navrhla,“ uzavřel Hájek.
Mohlo by vás zajímat:
Motor, ze kterého jde strach
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj