Doba čtení:3 m, 0 s
Dva biliony dolarů do zelených investic a do roku 2035 bezuhlíková energetika – to jsou dva ze slibů bývalého Obamova viceprezidenta pro prezidentské klání s Donaldem Trumpem.
Stejně jako Evropské unii i Spojeným státům prý pomůžou z koronové krize obnovitelné zdroje a snižování emisí oxidu uhličitého. A s tím nezbytně spojené i další obrovské dluhy. Obsáhlý materiál na toto téma, napsaný podle Financial Times, přinesl portál Kurzy.cz (zde). Prezidentský kandidát demokratů Joe Biden totiž slibuje dva biliony dolarů na zelené investice. Letošní rozpočet USA má přitom objem 4,75 bilionu dolarů.
Čtěte také:
Biden doporučil horníkům, aby se naučili programovat
Američané hrozí sankcemi kvůli NordStream 2
Jak je již tradicí, zelené plány špičkového politika napojeného na zelené aktivisty a lobbisty, ignorují souvislosti. Třeba hned tu, že přímo ve Spojených státech vznikla studie dokazující, že větrné elektrárny v řádu desítek let přispívají svým provozem k oteplování klimatu (zde). Biden by jich přitom chtěl nechat postavit desetitisíce. Chtěl by také instalovat miliony solárních panelů, což by znamenalo velkou nahrávku Číně, jež je jejich dominantním světovým výrobcem.
Mimo to plán Joe Bidena, stejně jako jeho eurounijní obdoby tvrdí, že „klimatická“ opatření podpoří ekonomiku. A tak slibuje elektrifikaci dopravy, velkou síť dobíjecích stanic, modernizaci rozvodných sítí či velká bateriová úložiště napříč Spojenými státy. Plán operuje také s vodíkovým pohonem nebo „vyspělými“ jadernými reaktory. Jenže nic z toho zatím není v běžném provozu tak, aby to mohla být reálná alternativa pro zemi s 300 miliony obyvatel.
Je samozřejmé, že nalití obrovského množství peněz do ekonomiky se v zásadě projeví kladně. Otázkou však je, jestli by pozitivní efekt nebyl v jiném odvětví větší. „Objem prostředků je to natolik velký, že když dojde k jeho utracení, jistě to podpoří ekonomický růst. Půjde ale o politické rozhodnutí, které zvýhodní pouze vybraná odvětví, což může vést k neefektivnímu alokování kapitálu v ekonomice,“ upozorňuje diplomaticky na možné negativní dopady takového plánu hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Se svým názorem na státní zelené investice není sám.
„V obecné rovině může nastartovat ekonomiku cokoliv, ale důležité je ptát se za jakou cenu. Zásadní je, že jsou to peníze, které by bývaly byly utraceny někde jinde a produktivněji – ostatně právě proto se musí cíleně zelená ekonomika podporovat. Tato ztráta produktivity je reálným nákladem, který nedokážeme snadno změřit,“ řekl například hlavní ekonom skupiny Roklen Dominik Stroukal, když pro iUHLI.cz hodnotil plánované „koronavirové“ investice EU do zelených projektů. (zde).
USA jako celek zatím žádnou řízenou přeměnu energetiky a celého hospodářství, na rozdíl od EU, neplánovaly. Aktivní jsou v tomto směru jen některé státy s demokratickými guvernéry, jako například Kalifornie, jinak se skladba zdrojů vyvíjí podle ekonomické výhodnosti. Přesto však Spojené státy celkově snižují své emise, což se kromě nich z velkých hráčů daří už pouze zemím z EU, respektive EU jako celku (zde). Nahradit do 15let kapacitu konvenčních fosilních zdrojů, které letos představují asi 60 procent energetického mixu země (zde), k tomu rozsáhlé změny energetické infrastruktury, udržovat záložní kapacity (přitom většinově těžko v něčem jiném, než ve fosilních zdrojích), to může být moc i na Spojené státy.
Přitom bezuhlíková energetika je jen jedním z Bidenových zelených cílů. Dva biliony dolarů se tak snadno můžou ukázat jako nedostatečné, protože skutečné náklady těchto megalomanských operací nikdo nedokáže vyčíslit. Dobře je to vidět na neúplných odhadech nákladů na evropský Green Deal, které jen do roku 2030 předpokládají náklady 3,6 bilionu eur (zde; zde; zde; tady a tady).