Doba čtení:3 m, 42 s
Na šachtě jim říkají výkoňáci. Nesouvisí to s hodnocením jejich pracovního výkonu, ale specializují se na takzvanou výkonovou elektroniku.
Všichni v jedné dílně
„V minulosti byla výkonová elektronika samostatnou specializovanou dílnou. Dnes v naší dílně pracují dva specialisté v ranních osmihodinových směnách. Do týmu patří i další čtyři spolupracovníci, kteří pracují ve dvanáctihodinových směnách v nepřetržitém provozu,“ vysvětlil Pavel Korel, mistr údržby řídicích systémů, výkonové elektroniky a slaboproudého zařízení Vršanské uhelné.
„Možná se ještě najdou pamětníci Štarmanovců, jejichž dílna byla DTS Vrbenský. Na Hrabáku vznikla také dílna výkonové elektroniky, takovouto legendou byl Milda Bielík, který podobnou práci dělal čtyři desítky let, to byly první dílny zaměřené na výkonovku.“ poznamenal Korel.
Samostatně dílna výkonové elektroniky na Hrabáku působila do roku 2006, kdy se spojila s dílnou DIAMO nebo přesněji s řídicími systémy a v roce 2013 se do této dílny začlenili také dva slaborproudaří, kteří se starají na technologiích o pasové váhy, popeloměry, telefony, rozhlasy a technologické kamery. V roce 2015 byla dílna rozšířena o další část, a to o bezpečnostní a kamerové systémy. „Během let se potvrdilo, že toto sloučení bylo důležité. Dílna v současné době funguje velmi dobře a jednotlivé činnosti se vhodně doplňují. Podobným způsobem jako ve Vršanské uhelné funguje i dílna v Severní energetické, kde se navíc starají i o provoz Úpravny uhlí v Komořanech,“ připomněl Korel.
Čtěte také:
Důl Centrum zakryl betonový poklop
Sedm důvodů, proč těžit uhlí
I šachta jde s dobou
Na první pohled by se mohlo zdát, že na šachtě není pro sofistikovaná zařízení a moderní technologie místo, opak je pravdou. A výkonová elektronika to dokazuje. Stará se o regulované pohony na velkostrojích nebo linkách pásových dopravníků. Pohony se regulují prostřednictvím takzvaných frekvenčních měničů. Na velkostrojích se využívají také soft startéry, které umožňují rozjet pohon lehce a následně pokračovat v obvyklých otáčkách. Pro „výkoňáky“ je velkým pomocníkem dálková diagnostika. Specialista si může ve svém počítači zkontrolovat, zda zařízení pracuje, jak má a při poruše vyráží do provozu najisto a s připravenými náhradními díly. Zkrátí se tím oprava i odstávka technologie. „Specialisté na výkonovou elektroniku se starají také o hlídače železa na dopravnících rypadla. Jde v podstatě o počítač a sondy, které pokud na pase zaznemanají železo dávají řídicímu systému signál, aby zastavil pás. Jsou mimořádně citlivá, protože jde vlastně o jakousi prevenci před poškozením dopravního pásma, máme vyzkoušeno, že dokáží zareagovat třeba i na elektrodu,“ vysvětlil Korel.
Většinu času tráví v provozu
Většinu pracovní doby stráví specialisté na výkonovou elektroniku přímo v provozu. Nejenom měniče, softstartéry a hlídače železa jsou jejich náplní. Dále se starají o elektronickou požární signalizaci (EPSky), hlídače izolačního stavu, sklonoměry a anemometry. Jejich kontrola vyžaduje občas kuráž, protože například anemometry jsou umístěny vysoko na velkostrojích. Na skrývkové „osmistovce“ tak musí vyšplhat do více než padesátimetrové výšky. „Jen ve Vršanské uhelné je v současné době 12 zařízení EPS, 11 hlídačů železa, 35 softstartérů, 101 měničů. Od roku 2007 kdy začaly postupně generálky či opravy na pasovkách skrývky, rypadlech K84, K96, K107, Z86, PVZ303 a na různých kabelových vozech, přibylo zhruba 75 měničů. Anemometrů je 14, sklonoměrů 15 a hlídače izolačních stavů neumím ani spočítat, odhadem jich je mezi 250 a 300,“ vypočítal Korel. Na zařízení EPS, anemometry, sklonoměry a hlídače izolačního stavu dělají výkoňáci pravidelné roční revize s příslušným protokolem. Letošním rokem začíná další etapa modernizace technologií, a to na uhelných linkách, rozdělená na tři etapy. Do roku 2020 přibude výkoňákům dalších 29 měničů na pohonech uhelných dopravníků.
Stále se učí
Kouzlo práce „výkoňáků“ spočívá mimo jiné v tom, že nejde o rutinu. Neustále se učí nové věci. „Přímo při generálních opravách domlouváme s dodavateli nových zařízení – měničů, softstartérů a řídicího systému pravidelná školení pro naše zaměstnance, aby se s novinkami mohli seznámit a získali potřebné znalosti a lépe si poradili, když nastane problém,“ uvedl mistr. Osvojit si nové zařízení teď budou muset i v souvislosti s modernizací pasových dopravníků na uhelných linkách, kde řídicí sytém ZAT nahradí Siemens. Součástí bude rovněž instalace frekvenčních měničů ABB na pohony pasových dopravníků.
Co musí umět výkoňáci
- Ideální předpoklady mají silnoproudaři, které zajímá elektronika – čili 2 v 1 – silnoproudař + slaboproudař v jedné osobě
- Musí být mechanicky zručný
- Musí rozumět motorům
- Musí rozumět elektronice
- Musí rozumět počítačům
- Zaučení trvá zhruba 3 roky.
Mohlo by vás zajímat:
Patami k výbuchu a zavřete oči
O uhlí se často lže
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme