Doba čtení:3 m, 1 s
Filmy na téma klimatické změny už Hollywood umí. Ale kdy udělá film o blackoutu vzniklém kvůli obnovitelným zdrojům?
Až Netlix natočí film o tom, že z ničeho nic přestalo fungovat všechno, co je na elektřinu, tak teprve možná politici pochopí, do čeho nás Brusel tlačí. Ve filmovém zpracování argumentace vždycky nějak funguje lépe. Když je dobrý režisér, samozřejmě.
Sovětský film Příběh opravdového člověka, který popisoval příběh majora Meresjeva, sovětského letce, který přišel o nohy, měl jedinou chybu. Byl tupě propagandistický. Přitom příběh majora Meresjeva, pilota s protézami obou nohou, je fantastický. Oproti tomu americký druhoválečný agitační film Pět Sullivanů sice nezapře svoji propagační úlohu, ale je zároveň natolik lidský, že se na něj dá koukat i po více než 70letech.
Zastaví evropská dekarbonizace tornáda?
Představte si tedy, že by v Hollywoodu vznikl film o blackoutu, tedy náhlém a nezastavitelném výpadku dodávek elektřiny. A všech jeho důsledcích. Třeba v Kalifornii, která chce být jedním z prvních klimaticky neutrálních států na světě. Aby bylo jasné, oč jde: V tomto slunečném státě, který má 40 milionů lidí, čili stejně, jako Polsko, pochází 75 procent elektřiny z občasných zdrojů. Není tam však k dispozici dost zdrojů, které dodávají elektřinu ne podle počasí, ale podle potřeby. A propojení s okolními státy je chabé. S nucenými odstávkami už tam tak lidé mají zkušenosti několik let (zde). A právě tenhle stát postihne, třeba kvůli sopečnému výbuchu (či co bude ve scénáři), týden, kdy nesvítí slunce. Co se asi bude dít?
Lidé, kteří se krizovými stavy zabývají, říkají, že po třech dnech takového stavu, se začne rozpadat společnost. Ostatně zkušenosti obyvatel jihoafrického Johanesburgu ukazují, že aktivitu kriminálních gangů stimulují i výpadky v řádu hodin, které tam již patří ke koloritu (zde).
Okolo Thomase Highwaye (Clint Eastwood) by se ve filmu shromáždili sousedé, kterým dojde, že tohle se změnou statusu na Facebooku nevyřeší. Thomas má totiž, přes veškerý nátlak úřadů a aktivistů, doma naftovou centrálu a pár barelů nafty. Mark (Wahlberg) by mohl být reprezentantem mladších, kteří na verandě Highwayova domu pochopí, že je potřeba ustavit místní policii, protože ta původní přestala fungovat. (Že by fungovala dál? A kdo by se staral o bezpečí rodin policistů, když ve společnosti přestanou fungovat pravidla a zlo se vylije na ulice?). Kdyby se pak ještě přidaly požáry, jejichž dým by snížil produkci fotovoltaiky po rozptýlení sopečného mraku, začala by sháňka po někom, kdo umí nějak nouzově zprovoznit nedalekou odstavenou plynovou elektrárnu. Nebo uhelnou. Nebo jadernou. Zkrátka tu, u které zůstala nějaká zásoba paliva. Protože obnovit těžbu by se nepovedlo ani Arnoldu Schwarzenneggerovi…
Mozambik má bonanzu v podobě LNG
Film by nakonec samozřejmě skončil dobře. Byť by se asi někdo z hrdinů jeho konce nedočkal. Přestože by takový film nabízel spoustu dramatických scén i morálního ponaučení, v nejbližších letech jej v Hollywoodu nenatočí. Děj by se totiž nemohl vyhnout politickému apelu na to, že fyzikální zákony změnit nedokážeme. Že tedy – jakkoli by to bylo lákavé – s elektřinou jen z občasných zdrojů naše společnost nevystačí. A pokud jí to politici nadiktují, což je právě to, co vší mocí dělá Brusel za pomoci slabošských vlád členských států, nevyhnutelně dojde k blackoutu. Což je výhled, který zelená levice v USA i v Evropě nechce lidem ukázat.
Přestože tedy takový realisticky katastrofický film hned tak neuvidíme, neznamená to, že by to rychle rostoucí riziko blackoutů bylo menší. Je proto prospěšné přečíst si zkušenosti z blackoutového cvičení pražského magistrátu (zde a zde) i popis rychlého rozpadu společnosti kvůli chybějící elektřině, o kterém jsme mluvili s autorem románu Tma Ondřejem Neffem (zde). Čtení je to vpravdě alarmující. Taková rizika fakt neospravedlňuje ani „zástěrka boje za klima“.