Bude Česko po 100 letech znovu kapitulovat?

Jestli Uhelná komise bude ignorovat české potřeby, připraví vládě podklady pro další kapitulaci. Proti té v roce 1938 však tahle nebude mít žádné logické opodstatnění.

Na zatím posledním zasedání Uhelné komise i její Pracovní skupiny číslo 1 se již probíral možný letopočet českého uhelného exitu. Dokonce se to předem dostalo do médií, které najednou byly plné roku 2038. Přitom Komise ani její pracovní skupiny o něčem takovém do té doby nehlasovaly. Ba nejen to. Ony zatím jaksi nejsou pohromadě všechny podklady, na základě kterých by se dalo odpovědně rozhodnout, jak složit budoucí český energetický mi tak, aby fungoval i jindy, než v letním žáru, podpořeném současně svižným větrem.

Čtěte také:
Zelení lobbisté tlačí další omezení emisí
Emise z energetiky klesají, z dopravy naopak rostou

Nicméně letopočet 2038 se začal skloňovat jako rok, kdy by Česko mohlo rezignovat na svoji energetickou soběstačnost a svoji energetickou bezpečnost. Shodou okolností jde přitom o rok stého výročí Mnichovské dohody. Dohody „o nás bez nás“, kterou tehdejší Československo přišlo z vůle Německa, Itálie, Francie a Velké Británie o své pohraničí s německou menšinou a velkou většinou svého opevnění i terénu vhodného pro obranu před Německem. Představitelé těch čtyř států tvrdili, že když Německo dostane české pohraničí, nebude již mít další požadavky a v Evropě bude nadále mír.

Podobnost se současnou situací České republiky se sama nabízí.

Tehdy šlo o Sudety, jejichž ztráta zmrzačila veškerý organizmus republiky. Ze suverénního československého státu se tehdy stal okleštěný stát s omezenou suverenitou. Byť to oficiálně tak nevypadalo. Teď jde o energetiku, jejíž vynucená totální a velmi rychlá přeměna znásobí zadlužení republiky a uvrhne ji – a to především – do závislosti na tom, zda fouká vítr a svítí slunce, zda je na trhu dost plynu, anebo zda se podařilo odněkud sehnat volnou elektřinu k importu. Což ohrozí českou suverenitu velmi podstatně. Byť to oficiálně tak vypadat nebude.

Tehdy nás k odstoupení pohraničních území nutilo silné mezinárodní konsorcium, vedené Německem. Dnes nás ke ztrátě energetické soběstačnosti a nezávislosti také nutí silné mezinárodní konsorcium, vedené Německem. Tehdy to bylo na základě vylhaných argumentů o útlaku německé menšiny.  Dnes je to na základě vylhaných argumentů o tom, že Evropa má nějakou povinnost sama zachránit světové klima (což nelze). Ani většina ostatních argumentů, které zelená lobby v EU používá, na tom nejsou o moc lépe. Pokud zrovna nelžou, tak alespoň nerespektují technologickou realitu, či přírodní zákony.

V každém případě, pokud nakonec Uhelná komise doporučí uhelný exit v roce 2038 a vláda to přijme, budeme jedinou zemí na světě, která si sté výročí své kapitulace připomene další kapitulací. Nemohli bychom se už tentokrát postavit na odpor? Třeba o té „bezuhlíkovosti“ Česka udělat referendum?

Ale nakonec bude možná vše jinak. Z ničeho nic se totiž najednou objevil coby rok možného uhelného konce i letopočet 2033. Kapitulace by tak mohla přijít dokonce ještě několik let před jubileem.