Doba čtení:2 m, 10 s
Uranový důl Rožná na Vysočině se připravuje na zatopení. V následujících až patnácti letech bude ale současně sloužit jako testovací laboratoř. Podzemní výzkumné pracoviště Bukov správy úložišť radioaktivních odpadů se nachází zhruba 550 metrů pod povrchem.
Vědci nyní v předpokládané hloubce budoucího úložiště vyhořelého jaderného paliva a vysoce aktivních odpadů zkoumají, jak se chovají horniny a co vydrží materiály, které se mají při konstrukci používat. Podzemní pracoviště se navíc nyní bude rozšiřovat o druhý výzkumný prostor, napsal server idnes.cz.
Čtěte také:
Stabilita výroby z OZE je iluze
Češi žádají energetickou soběstačnost
„Budou tu testovány inženýrské komponenty hlubinného úložiště. Laboratoř nikdy nebude sloužit k ukládání odpadu, má podmínky pouze simulovat. To lze i bez použití těchto materiálů,“ říká vedoucí úseku přípravy hlubinného úložiště SÚRAO Lukáš Vondrovic.
Současně se začnou spodní partie dolu, od 24. po 13. patro, v nejbližší době zaplavovat vodou. Ne že by ji bylo třeba do vytěžených prostor lít shora. Pracovníci společnosti Geam, odštěpného závodu státního podniku Diamo, prostě jen vypnou část čerpadel, která nyní vodu z nejhlubšího podzemí odčerpávají.
Za šedesát let provozu se v Rožné vytěžilo téměř 17 milionů tun uranové rudy. V jedné tuně rudy tedy bylo v průměru 1,19 kilogramu uranu. V polovině 80. let začal objem produkce postupně klesat a v Rožné se začali více zaměřovat na části, jež byly na uran nejbohatší.
V dole nyní pracuje 88 lidí, kteří se starají o podzemní výzkumné pracoviště a připravují důl na zatopení. Pár dalších lidí – většinou zdejších bývalých horníků – ještě bude kvůli ražbě nových chodeb v podzemí pro další etapu experimentálního pracoviště potřeba.
Voda by měla začít zaplavovat nejnižší patra dolu ještě letos. Podle předpokladů by měla voda vystoupat za tři až čtyři roky na úroveň třináctého těžebního patra, tedy zhruba 50 metrů pod prostory výzkumného pracoviště.
Zaplní se tak vodou necelá polovina dolu. Při dobývání rudy z něj bylo vyvezeno přes 12 milionů metrů krychlových materiálu, zaplavení se v první etapě podle Vinklera týká prostor s rozsahem pět milionů metrů krychlových.
Až výzkum v podzemí skončí, což se předpokládá někdy mezi roky 2030 až 2035, nechá Geam vodu vystoupat až asi 100 metrů pod povrch a další řadu let bude zajišťovat její čištění. Teprve až bude čistota vody vytékající z dolu odpovídat normám, bude ji možné pouštět přímo do okolních toků. Z dolu se nyní odčerpá ročně kolem 1,1 milionu metrů krychlových vody.