Doba čtení:1 m, 31 s
Na Žofínském fóru se dnes bude hovořit o energetické bezpečnosti Česka, ale také o energetické situaci a dopadech evropského energetického systému. Účast na konferenci přislíbili ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (za ANO) nebo předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Dalším tématem konference bude například rozpracování koncepce udržení dlouhodobé těžební schopnosti jako alternativě k naprosté závislosti na zahraničních energetických zdrojích a zranitelnosti v případě nepříznivých vnějších podmínek. Hovořit se bude také o perspektivě dalšího rozvoje jaderné energetiky nebo o dotačních zdrojích na úspory energie.
Čtěte také:
Hájek: Evropská komise porušuje evropské zákony
Uhlí bude důležité ještě desítky let
Podle údajů Energetického regulačního úřadu se v Česku loni vyrobilo zhruba 87 terawatthodin elektřiny, meziročně o 4,5 procenta více. Více než polovina připadala na tepelné elektrárny, necelá třetina na jaderné. Ve vodních elektrárnách se vyrobilo 2,1 procenta elektřiny, v solárních 2,5 procenta, na větrné elektrárny připadalo necelé procento.
Spotřeba elektřiny loni v Česku dosáhla 60,6 terawwatthodiny, v nadcházejících letech a desetiletích má růst. V optimalizovaném scénáři Státní energetické koncepce počítá ministerstvo průmyslu pro rok 2020 s spotřebou 62,08 TWh, pro rok 2040 se 74,07 TWh. Výroba se má pohybovat kolem 90 TWh za rok. Změnit se ale má struktura produkce.
Energetická náročnost českého hospodářství je podle údajů Českého statistického úřadu třetí nejvyšší v EU a představuje dvojnásobek unijního průměru. Za posledních deset let se sice pozvolna snižuje, ale ne tak rychle jako v jiných zemích. Nejvyšší náročnost vykazuje Bulharsko.
Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
VIDEO: Extrémní golfové hřiště na korbách náklaďáků