Doba čtení:4 m, 55 s
Největším znečišťovatelem ovzduší v Česku jsou nyní lokální topeniště. Tedy především domácnosti. Současný tlak EU na další snižování emisí z velkých zdrojů již proto nepřinese znatelný efekt. I to říká ve druhé části rozhovoru Martin Hájek, šéf českého teplárenského sdružení. Podle něj éra uhlí končí, ale nebude to tak rychle, jak si představují aktivisté.
První část rozhovoru najdete zde.
Takže to znamená, že aktuální snaha EK a ekologických aktivistů zlepšit ovzduší podle vás může vést naopak k jeho zhoršení, je to tak?
Jak říká přísloví, cesta do pekel je obvykle dlážděna samými dobrými úmysly. Ale nemyslím si, že by výsledkem dosavadní regulace bylo zhoršení ovzduší. Směrnice o průmyslových emisích snížila emisní limity přibližně na polovinu a to se samozřejmě na kvalitě ovzduší projevilo, i když zlepšení není zásadní, protože průmysl a energetika ani před provedením investic v posledních letech nebyli významnými znečišťovateli. Další zpřísňování ale nedává smysl, jsou nákladově mnohem (klidně o dva řády) efektivnější způsoby, jak kvalitu ovzduší zlepšit. V České republice leží pomyslný klíč k čistému vzduchu jednoznačně v lokálních topeništích a to samozřejmě vyžaduje od politiků odvahu. Útočit na velké zdroje je sice politicky i mediálně vděčné, ale fakta hovoří jasně, významný reálný efekt to už přinést nemůže, spíše naopak.
Čtěte také:
Hájek: Evropská komise porušuje evropské zákony
Uhlí bude důležité ještě desítky let
Máte nějaké vysvětlení pro to, že tuhle informaci nikdo v Bruselu nebral v úvahu? Eurokomisaři o ní nevědí?
Evropská komise nebrala širší souvislosti rozhodování o emisních limitech pro velké spalovací zdroje v úvahu a ostatně to od ní ani evropská legislativa nevyžaduje. Nicméně pokud by se Evropská komise držela evropské legislativy a nedělala politické ústupky nevládním ekologickým organizacím, tak bychom dnes měli široce akceptované zpřísnění emisních limitů a nařízení Komise by nebylo předmětem žalob. Znečišťovatelé by měli právní jistotu, do čeho mají investovat a občané jistotu, že se ovzduší přece jen ještě nepatrně zlepší. Výsledkem snahy ekologických organizací je, že dnes nemá nikdo nic.
Když se přestane používat v teplárenství uhlí, čím, kromě plynu, v dohledné budoucnosti mohly teplárny topit? A jak drahé by mohlo být jeho (plynu, nebo jiného zdroje) zavedení do všech tepláren?
Významnou část uhlí mohou v teplárnách nahradit obnovitelné a druhotné zdroje energie, například teplo z energetického využití komunálního odpadu. Česká republika stále skládkuje ohromné množství odpadu, které by mohlo nahradit část uhlí. V Českých Budějovicích se zase připravuje využití tepla z jaderné elektrárny Temelín. V dlouhodobější budoucnosti by mohla být v některých místech perspektivní také geotermální energie, i když podmínky pro její využití v Česku zdaleka nejsou tak příznivé jako třeba v Maďarsku. Neexistuje ale žádný zázračný substitut uhlí, který jde automaticky zavést do všech tepláren, je potřeba vždy brát v úvahu lokální souvislosti.
Je takový přechod vůbec reálný, kdyby k němu mělo dojít v řádu několika let?
V krátkodobém horizontu přechod na jiné palivo rozhodně reálný není. V nejlepším případě jde o jednotky let, u větších soustav spíše desetiletí. Česká republika má k dispozici hnědé uhlí ještě na poměrně dlouhou dobu a není důvod odchod od uhlí nějak uspěchávat. Teplárny dokáží využít hnědé uhlí podstatně efektivněji než elektrárny.
Mimochodem, když půjdou ceny centrálního tepla nahoru, lidé, kteří jsou na něj odkázaní, je budou muset platit. Kde až se může růst cen kvůli novým a novým limitům zastavit?
Je zřejmé, že dlouhodobě přestane být využití uhlí v dálkovém vytápění ekonomicky konkurenceschopné, protože požadavky na něj uvalené budou natolik extrémní, že nebude mít ekonomický smysl je plnit. Nicméně do té doby máme minimálně 20 let na to, abychom sektor postupně převedli na jiná paliva. Ostatně pokud nedojde v dohledné době k prolomení limitů na lomu ČSA, tak v horizontu 20 let budou již stejně dostupné zdroje kvalitnějšího hnědého uhlí značně omezené a černé uhlí se bude do ČR dovážet na značné vzdálenosti, protože ho zřejmě nebude dost ani v Polsku.
Mohlo by se, kvůli přechodu na jiný zdroj než uhlí stát, že se centrální teplo stane pro část lidí nedostupné?
Stát se může všechno, nicméně v posledních letech váha nákladů na vytápění v rozpočtech domácností trvale významně klesá. Jednak klesá průměrná cena tepla (hlavně díky poklesu ceny tepla vyráběného ze zemního plynu), jednak klesá celková spotřeba tepla díky zateplování a současně rostou jiné výdaje domácností na bydlení, zejména nájmy. Jestli bude centrální teplo pro lidi dostupné, záleží na celkové ekonomické úrovni a také na tom, jaká bude daňová politika státu. V krizových letech stát zvýšil DPH na teplo, dnes má Česká republika jeden z nejvyšších růstů hospodářství v EU, ale sazba DPH zůstala na „krizové“ úrovni.
Jaký je váš osobní dojem z celé záležitosti?
Můžeme se pohoršovat nad arogancí Bruselských byrokratů a pokrytectvím ekologických aktivistů, můžeme štkát v koutku nad rozlitým mlékem, ale ani jedno teplárenství nepomůže. Pokud stát vytvoří alespoň trochu snesitelné ekonomické podmínky, tak jsem optimista, že lze transformaci teplárenství úspěšně provést a závislost na uhlí zásadně snížit. Nic jiného mám, pokud ČR zůstane součástí EU, nezbývá. Určitě to nebude snadné a nebude to zítra, ale postupnými kroky jde časem dojít poměrně daleko. Řada zemí EU dnes teplárenství trpělivě buduje od píky, my ho máme, tak si ho nezničme.
Česká vláda se k polské žalobě nepřipojila. Jakým způsobem se nyní budete snažit zvrátit rozhodnutí Komise?
Evropský soudní dvůr bude o žalobě Polska rozhodovat bez ohledu na to, že se k ní Česká republika nepřipojila. Je to nezávislý soud a jeho rozhodování by nemohlo nijak ovlivnit, jestli bude Česká republika vedlejším účastníkem řízení. Další žalobu podaly na Evropskou komisi soukromé firmy a asociace z Německa. Nám v současné době nezbývá než počkat, jak Evropský soudní dvůr rozhodne.
Mohlo by vás zajímat:
Rypadlo váží jako 2700 škodovek
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
“BIG MUSKIE” – největší chodící bagr